11. kapitola

Brumbál: (Povzdechne si.) Uklidněte se, porada začíná…

McGonagallová: Zdá se mi to, nebo je na stole otřesný nedostatek koblih?

Brumbál: První bod programu: Stávka skřítků trvá již dva dny… a stávkují i ti skřítci, kteří pečou koblihy.

McGonagallová: Ach tak.

Brumbál: Dobby, místní vedoucí stávky, se mnou mluvil a říká, že mají jisté požadavky…

Kratiknot: Co chtějí? Víc peněz? Lepší životní podmínky?

Brumbál: Chtějí… respekt!

(Dramatické ticho.)

Snape: MU HA HA HA HA!!! (Spadne ze židle.)

Brumbál: (Stroze.) To není k smíchu, Severusi!

Snape: (Od podlahy, stále se chechtá.) Řekněte, že i nám se ho nedostává! (Zalapá po dechu.) Řekněte jim, že o něj bojuju už léta!

McGonagallová: Severusi, no tak!

Prýtová: V čem je problém? Dopřejte jim trochu respektu! Docela je chápu.

Brumbál: Přemýšlím, jestli si můžeme dovolit splnit jejich požadavky… náš rozpočet –

Prýtová: Och, pche! Už je to tu zase, peníze, peníze, peníze! Proč se VŠECHNO točí kolem peněz?

Brumbál: Skvělá otázka. Přestěhujme se do šťastného kouzelného království, kde nám dobré víly splní každé naše přání a kde mléko a dorty prší z nebe třikrát za zpropadený týden!

Kratiknot: Ách, to zní báječně. Kde to je?

Snape: (Vstává.) Sarkasmus, Albusi? To je moje parketa, dávejte si DOBRÝ pozor.

Brumbál: Nebo co?! Půjdete a také začnete stávkovat?

Snape: No, kdybych nemusel nosit stupidní tričko a chodit s potrhlým sloganem na plakátě… a platit za členství v SSS…

McGonagallová: Přestaňte s tím hašteřením, vy dva! Už tak máme dost problémů!

Brumbál: Promiňte… nejsem ve své kůži. Nejdřív půjčka od Luciuse Malfoye… Podepsal jsem to před dvěma dny, takže teď mu dlužíme… eh, kolik, Archimedeo?

Vektorová: 7 800 952 235 galeonů.

Brumbál: Doufám, že napíšete rekordní bestseller, Joanne, a že ho napíšete do deseti minut.

Rowlingová: Snažím se, snažím se! (Zachraptí.) Psala jsem celou noc! Ale v zápletce je taková skulina, že by se jí dal protáhnout celý drak!

Snape: Vražte tam pár šťavnatých erotických scén a nikdo si toho nevšimne.

McGonagallová: Severusi! Je to knížka pro děti!

Snape: Stejně se to jednou budou muset naučit.

Brumbál: No tak, Joanne, neplačte. Nechám to na vás. Mezitím tu máme otázku stávky skřítků, se kterou se musíme vypořádat.

Snape: Mám řešení!

Brumbál: (Podezřívavě.) Ano?

Snape: Nechte Luciuse Malfoye, ať si s tím poradí, technicky vzato už tohle místo vlastní až do poslední zatracené zlaté rybičky v Hagridově rybníčku.

Hagrid: (Vzlyká.)

Brumbál: Nějaký JINÝ návrh?

(Ticho.)

Brumbál: Akorát nechápu, co je vlastně přimělo, že začali stávkovat! Stalo se něco, o čem nevím?

(Opravdu, OPRAVDU tiché mlčení, obzvláště od Hoochové, Sinistrové, Trelawneyové a Binnse.)

Brumbál: Promiňte, Severusi, nudíme vás?

Snape: (Dívá se na hodinky.) Ne, ne… už uběhla další hodina… Právě jsem uvažoval, kolik teď dlužíme Malfoyovým. Už opravdu jim budu muset začít drasticky lézt do zadku, v sázce je moje kariéra.

McGonagallová: Co jste to říkal předtím, Albusi, o tom, jestli si můžeme dovolit splnit požadavky stávkujících?

Brumbál: No, dovolte mi zavolat sem Dobbyho, který nám jejich požadavky přednese. Pak budeme znát to nejhorší. (Zazvoněním přivolá domácího skřítka.)

Dobby: (Objeví se.) Ano? Co pro vás můžu – Počkejte chvíli: Já stávkuju! Pitomý Dobby! (Mlátí hlavou o stěnu.) Hlupák Dobby! (Mlátí hlavou o stěnu.)

Brumbál: Ehm…

Dobby: A VY! Už mě NIKDY nepřivolávejte! Až do doby než skončí stávka!

Brumbál: Jenom jsem tě chtěl požádat, abys se sborem probral požadavky vaší unie.

Dobby: Ach, to je jiná. To, co my skřítkové chceme, je trocha úcty! A abychom jí dosáhli, chceme, aby vedení Bradavic provedlo jisté ústupky. Číslo jedna: Žádný domácí skřítek nedostane oblečení! Pokud máte nějaké stížnosti, obraťte se na unii.

McGonagallová: Vcelku férové.

Brumbál: Dohodnuto.

Dobby: Číslo dvě: Aby se nám dostalo uznávaného postavení na škole, trváme na tom, aby bradavičtí skřítci dostali uniformy – pěkné, žádné obnošené hadry na nádobí nebo potrhané povlaky od polštářů! Číslo tři –

Brumbál: Počkat… právě si řekl, že nechcete dostávat oblečení. Uniformy JSOU oblečení!

Dobby: Ach. Ehm… Seznam byl napsán zvláštním výborem úřadu Spojených sil skřítků. Jak splníte jednotlivé body smlouvy je VÁŠ problém, ne náš.

Weasley: Mezitím co budeme o těch bodech přemýšlet, co takhle zaskočit do kuchyně a upéct nám várku koblih?

Dobby: Koblih? Ano! Velice RÁD vám – NE! NE! (Mlátí hlavou do stěny.) Já stávkuju! (Mlátí hlavou do stěny.) Já stávkuju!

Weasley: No tak… my úředníkům unie nic neprozradíme…

Dobby: Číslo tři: Profesorka Rowlingová musí z knih vypustit celé to stereotypické a hanlivé zobrazení domácích skřítků!

Rowlingová: Ale… ale… v knihách jste strašně ROZTOMILÍ!

Dobby: My si myslíme, že je to urážlivé a ponižující!

Rowlingová: Ale… proti čemu přesně protestujete?

Dobby: Zaprvé – proti způsobu, jakým v knihách mluví… tím urážlivým, hloupým, negramatickým dialektem.

Rowlingová: Ale vždyť většina skřítků tak OPRAVDU mluví!

Dobby: To je zastaralý způsob, který se snažíme eliminovat. Takto mluví jedině neosvícení a nevychovaní domácí skřítkové. Zadruhé – proti vyobrazení charakteru domácích skřítků… všechny osobité domácí skřítky popisujete jako opilce, zrádce a rebely!

Rowlingová: Tak moment! Jsou to jenom postavy, navíc jenom jeden z nich byl opravdu zlý a i v tom případě se domnívám, že bylo jasné, že zrada ve skutečnosti byla na straně zkorumpovaných –

Dobby: To by STAČILO! Winky je naprosto střízlivá a ráda slouží ostatním! A Krátura – kterého jste si vymyslela – se chová neskřítkovsky! A já jsem nikdy pro Malfoyovy nepracoval, ovšem kdyby ano, nevyhýbal bych se svým povinnostem a neplížil bych se za zády svého pána, doufaje, že upustí ponožku, a hrdě bych jim nadále sloužil! (Odmlčí se.) Tedy… pokud bych nestávkoval.

Brumbál: Věci se mají tak, že možná již brzy budeš pro Malfoyovy pracovat…

Dobby: Eh… jak to?

Rowlingová: Poslouchejte, snažím se upozornit na to, že se skřítky se nejedná férově! Snažím se jim zajistit úctu stejně jako vy!

Dobby: Tím, že našim pánům vnucujete myšlenku, že jsme všichni ignorantští, špatně se vyjadřující hňupi, kteří pouze čekají na příležitost k úniku? Díky za snahu, ale my jsme dostatečně způsobilí na to, abychom si vydobyli respekt sami!

Weasley: No, když ne koblihy, co takhle přinést čaj a ovocný koláč nebo tak něco?

Dobby: Samozřejmě! Budu zpátky za – NE! Dobby stáv- – ehm, já stávkuju! (Mlátí hlavou do stěny.) Já stávkuju! (Mlátí hlavou do stěny.)

Prýtová: Rone! Nechte toho skřítka promluvit!

Weasley: Když já už nevydržím ani den jíst jídlo, které vařil profesorský sbor!

Kratiknot: Vám nechutnal můj dušený špenát? (Zachvěje se mu ret.)

Dobby: To jsou naše požadavky! Co na ně říkáte?

Brumbál: Myslím, že Severus má možná pravdu… Lucius Malfoy bude zakrátko vlastnit školu, knihy o Harrym Potterovi i hadry na nádobí. Možná by se s tím měl vypořádat on…

Dobby: Co tím myslíte?

Brumbál: Obávám se, že jsme uzavřeli nemoudrou finanční dohodu –

Vektorová: MY?

Brumbál: – a škola mu momentálně dluží… eh… kolik, Archimedeo?

Vektorová: 8 190 999 846 galeonů.

Brumbál: Jak slyšíte, škola a celé její jmění… její domácí skřítkové… brzy bude další součástí Malfoy Enterprises, spol. s r. o.

Dobby: Ale… ale to je PŘÍŠERNÉ! My nechceme pracovat pro Luciuse Malfoye! Víte vůbec, jak se CHOVÁ ke svým skřítkům?!

Rowlingová: Tak začněte stávkovat!

Dobby: Jeden z jeho skřítků se SNAŽIL stávkovat a Malfoy ho nacpal do topinkovače! Od té doby mu říkáme Toasty…

Rowlingová: Copak je tohle? Kňučivé rebelantství? Takže nakonec nejsi tak štěstím bez sebe, že sloužíš panu Luciusovi?

Dobby: Myslíte, že upustí ponožku?

Snape: (Zahihňá se.)

McGonagallová: Zdáte se, že se skvěle bavíte, Severusi!

Severus: Ano, to tedy bavím, není-liž pravda?

Kratiknot: Já taky nechci pracovat pro Luciuse Malfoye!

Prýtová: NÁM ponožky nepomůžou. Je čas, abych upravila své resumé…

Trelawneyová: Já to nevydržím! Vidět Bradavice v takových rukou!

Snape: (Podívá se na hodinky.) KÉŽ BY NÁM NĚJAKÝ HRDINA PŘIŠEL NA POMOC!

(Za dveřmi je podivný hluk, následuje „Ou!“.)

Brumbál: Někdo vrazil do dveří?

(Dveře se kopnutím otevřou a dovnitř vejde maskovaný čaroděj, který mírně kulhá.)

Všichni: Co to k sakru –

Cizinec: Nemějte strach! To jsem já, Maskovaný Blesk! Král chronografie! Mistr metafyziky! Titán v cestování časem!

Kratiknot: Je to blouznivý cvok!

Maskovaný Blesk: Řediteli Brumbále, nezoufejte! S pomocí svého spolehlivého, nepovoleného obraceče času jsem vybral 75 000 galeonů z budoucnosti a vrátil jsem se do minulosti, abych vyplatil Luciuse Malfoye dvacet minut po tom, co jste si od něj vzal půjčku!

Brumbál: To… to snad není možné! Je to Malfoyův trik jak v nás vzbudit naději!

Maskovaný Blesk: Opravdu ne! Tady, koukejte: stvrzenka „Vše zaplaceno“ podepsaná nikým jiným než samotným Luciusem Malfoyem! Zvažoval jsem, že bych šel dál do minulosti a vyplatil ho den předem, takže by dlužil on VÁM, ale to by mohlo vyvolat nepříjemné otázky, pokud by to dal k soudu.

McGonagallová: Báječné!

Brumbál: Jsme zachráněni! Jak vám můžeme poděkovat?

Maskovaný Blesk: Nepřidělávejte si starosti, rád zajišťuji spravedlnost!

Snape: V tom případě – mohl byste mi dát mou jachtu?

Maskovaný Blesk: Tak se stane! Vlastně v budoucnosti se již tak stalo! Trval jsem na tom, že vám bude jachta vrácena ještě před tím, než jsem podnikl cestu časem.

Snape: To je radosti! Děkuji, Maskovaný Blesku!

Maskovaný Blesk: A ještě něco! ACCIO! (Do místnosti vpluje veliká krabice.) Podívejte se dovnitř!

Brumbál: (Zvedne utěrku.) Co je to? Utěrka na nádobí?

Maskovaný Blesk: Nejlepší hedvábné utěrky madam Pacinkové zdobené bradavickým erbem… A logem Spojených sil skřítků!

Dobby: Uniformy! Dobby je MILUJE! (Dobby popadne krabici.) Oukej, s bodem jedna souhlasíte, tímhle se vyřeší bod dvě. My… znovu zvážíme bod tři a vrátíme se do práce. Platí?

Brumbál: Platí!

(Dobby odejde.)

Rowlingová: (Křičí za ním.) A mluví dialektem, propánakrále! Copak nemá žádnou etnickou hrdost? (Znovu se posadí.) Uf, a teď si můžu dát šlofíka.

Snape: Ale ne moc dlouhého, Joanne… Nechci prošvihnout CELOU jachtařskou sezónu.

Maskovaný Blesk: Má práce je dokonána! Jdu zpátky do budoucnosti. Ale nejdříve: Můj podpis! (Hodí na stůl krabici koblih a vytáhne obraceč času.) Dále, vstříc Osudu! (Otočí obracečem času a zmizí.)

Brumbál: No… to byla tedy porada, co říkáte?

Snape: (Bere si koblihu.) Kdo BYL ten maskovaný muž?

Kratiknot: (Dívá se do krabice s koblihami.) Hej! Zase jsou všechny plněné švestkami!