13. kapitola

Brumbál: Uklidněte se, porada začíná. První bod programu: Rád bych poděkoval Severusovi, že hostí dnešní poradu na palubě své jachty.

McGonagallová: Blué!

Snape: Přes zábradlí, Minervo, prosím.

McGonagallová: To je směšné! Kategoricky ODMÍTÁM mít mořskou nemoc v suterénu!

Snape: (Uraženě.) Je to sklepení!

Brumbál: (Povzdechne si.) Možná bychom se raději měli přesunout k bodu dvě… našim nynějším problémům se záplavami. (Vrhne na Snapea tvrdý pohled.) Severusi, byl byste tak nesmírně laskav a vysvětlil ostatním situaci?

Snape: No, jak víte, potřeboval jsem dostat jachtu ze sklepení a jako nejlehčí způsob se zdálo vyplavit ji ven…

Brumbál: Aaaaaano. Dál.

Snape: Tak jsem se zeptal Filiuse a on dostal ten… skvělý nápad očarovat všechna školní košťata, aby přinesla kbelíky s vodou z jezera a vylila je do sute – ehm, sklepení.

Kratiknot: Bylo to nové experimentální kouzlo, můj vynález. Nařídil jsem košťatům, aby naplnila sklepení vodou, dokud jí nebude dostatek, a pak aby přestala.

Brumbál: Chápu. A co se pokazilo?

(Snape a Kratiknot se po sobě podívali.)

Snape: No, když už bylo vody dost na to, aby se dalo s jachtou vyplout ven… ehm… tak dveře nebyly dostatečně vysoké.

Kratiknot: A košťata nepřestanou plnit sklepení, dokud jachta nevypluje ven!

Brumbál: Což je nemožné, pochopil jsem.

Kratiknot: Ano.

Snape: Jak vidíte, stěžeň je příliš vysoký.

Brumbál: Hagride, vzal byste si prosím záchranný člun a přivezl svou sekyru?

Hagrid: Pokud ji najdu.

Snape: (Spěšně.) A myslím také, že dveře jsou moc úzké.

Brumbál: Rozumím. Filiusi, nemělo by se sklepení samo vysušit, jakmile nařídíte košťatům, aby ho přestaly plnit vodou?

(Ticho.)

McGonagallová: Blué!

Weasley: Potřebujete kýbl, Minervo?

Kratiknot: Zmínil jsem se přece, že to je nové, EXPERIMENTÁLNÍ kouzlo, že?

Snape: Nevypadá, že by je zastavil! Takže…

Brumbál: Hagride, vzal byste si prosím záchranný člun a přivezl svou sekyru?

Hagrid: Pokud ji NAJDU.

Snape a Kratiknot: (Podívají se po sobě.)

Hoochová: Hej! Nehodláte doufám rozsekat všechna školní košťata, že ne?

Brumbál: Nejspíš to je jediná možnost jak je zastavit.

Hoochová: Ne, tak to tedy ne! Všichni ostatní dostali do svých učeben nové vybavení, aniž by se toho museli extra dožadovat, kdežto já jsem vás musela prosit na kolenou, abyste konečně naše stará rozviklaná košťata nahradil něčím slušným, a teď, KDE JSOU? Tahle košťata NEZNIČÍTE, Albusi Brumbále! Už tak je to hrozné, když na ně ti dva idioti uvalili to stupidní kouzlo, takže si na nich žádný student ani nemůže –

Kratiknot: Och, přestaňte nadávat! Zase budete mít dost košťat pro celou školu, až to kouzlo zrušíme!

Brumbál: Jak to?

Kratiknot: Ehm…

(Kratiknot a Snape si vymění pohledy.)

Kratiknot: No, Albusi, my jsme se opravdu POKUSILI zastavit je na vlastní pěst.

Snape: Rozsekali jsme je na třísky.

Hagrid: Rozsekali?

Kratiknot: Jenom… každá tříska pak začala růst…

Snape: …a vyrostlo z ní zbrusu nové koště!

Hagrid: Rozsekali ČÍM přesně?

Kratiknot: Bylo to vážně ohromné… nesmírně…

Brumbál: Chápu to správně, že právě V TÉTO CHVÍLI se začala hladina vody zvedat o dost rychleji?

Hagrid: (Praští do stolu.) KDE JSTE VY DVA NECHALI MOJI SEKYRU?!

Snape: Hm, severní chodba pod schody, myslím.

Kratiknot: Dvanáct stop pod vodou, takže…

Brumbál: Hagride, vzal byste si prosím trochu žaberníku a přinesl svou sekyru?

Hagrid: (Zabručí.) Hned budu zpátky, pane řediteli.

Kratiknot: Ehm… ale ty dveře… moc úzké…

Brumbál: …a Hagride – zeptejte se sira Nicholase, jestli ví, kde jsme nechali špalek!

Kratiknot: Můj pane! Nedramatizujme to, Albusi!

Snape: Nemějte strach, Filiusi, nikdo neví, kde je špalek, je – ehm… (Kašle.) …ztracený.

Filch: (Vesluje.) Ahoj, vy na jachtě!

Snape: Vstupte na palubu, Filchi!

Filch: Promiňte mi, že ruším, sbírám odpadky.

Snape: Ale jistě. Koš je tamhle. Tak Albusi, buďme rozumní. Je to opravdu tak zlé? Myslím tím… hodně mudlovských škol dnes má své vlastní plovárny…

(Filch vyprázdní odpadkový koš do velkého pytle.)

McGonagallová: (Vyskočí.) Tedy, Severusi!

Prýtová: Klid, Minervo… jste zelená jak sedma.

McGonagallová: A co zmijozelské ložnice? Probděla jsem půlku noci přeměňováním postelí v kánoe!

Snape: A pomyslete na všechno to rozverné, zdraví prospívající cvičení, které se studentům dostává, když musí celou noc pádlovat.

(Filch se prohrabává pytlem s odpadky.)

Snape: Mimoto – kolik studentů zažije tu legraci mít vyučování na palubě lodi? A představte si možnosti, jak potrestat studenty! Vytírat paluby, leštit mosazné části, seškrabovat svijonožce…

Prýtová: Neville Longbottom tvrdí, že jste ho strašil, že mu dáte co proto, pokud zkazí další lektvar!

Snape: Opravdu? Heh, heh… ten Neville…

Rowlingová: Já jsem slyšela zvěsti, Severusi, že v průběhu vyučování nosíte kapitánskou uniformu a v katedře si schováváte kožené důtky, se kterými děsíte neukázněné studenty.

Snape: Mladí lidé mají TAK živou představivost.

Kratiknot: …a někteří studenti byli donuceni projít se po prkně, protože nedávali pozor!

Snape: Trocha osvěžující koupele, aby se probudili. A teď se do mě nepouštějte, Páne košťat.

(Filch zvedne odpadkový koš znovu, obrátí ho vzhůru nohama a zatřepe s ním.)

McGonagallová: Blué… v každém případě – madam Pomfreyová si stěžovala na hordy… blué… studentů valících se na ošetřovnu… pro… blué… léky proti mořské nemoci.

Dobby: (Objeví se.) Profesore Snape, pane, Dobby přináší návnadu na rybářský výlet profesorského sboru! (Položí na stůl vrchovatou mísu plnou housenek, slimáků, pijavic a červů.)

McGonagallová: BLUÉÉÉÉÉ! (Utíká k zábradlí.)

Snape: Chce si někdo zachytat?

(Filch se podívá do odpadkového koše a znechuceně zakroutí hlavou.)

Brumbál: Argusi, odvezl byste prosím Minervu na pevninu? Minervo, až se budete cítit lépe, zaletaxujte se prosím ke Kohoutkovi, Trubkovi, Kapkovi a Potopovi a požádejte je, ať nám sem co nejdříve pošlou odborníka – instalatéra.

Filch: Samozřejmě, pane řediteli. Tak, paní profesorko, dovolte mi, abych vám pomohl na palubu. (Odvesluje pryč.) Víte, honoraci se nedostává úcty, jak tomu bylo kdysi…

Brumbál: Dobrá tedy, tak či tak sklepení BUDE vysušeno. (Snape se zamračí.) K bodu tři – chybějící šeky na honoráře. Stále o nich nemáme ani páru. Gringottovi jsou podivě zdrženliví, co se týče vyšetřování tohoto případu. Nicméně teď si pečlivě vyzvedáváme každý šek, co přijde, že, Joanne?

Rowlingová: Ano, přesně tak.

Brumbál: Nějaké novinky o šesté knize?

Rowlingová: (Pyšně.) Ano! Právě jsem napsala… název!

Snape: (Mumlá.) Óch, vymyslela název. Na třináctiměsíční práci to není špatné…

Kratiknot: Ach ano! Slyšel jsem! Zní to tak úžasně!

Prýtová: A tajemně!

Vektorová: A… hm… úžasně!

Kratiknot: Harry Potter a Icklibogův nehet! Nemůžu se dočkat!

Rowlingová: Ehm… ale…

Prýtová: Jsem TAK zvědavá! Kdo by mohl ten Icklibog být?

Rowlingová: Jmenuje se to Harry Potter a Princ dvojí krve…

Vektorová: Icklibog, Icklibog, to zní jako skřetí jméno…

Snape: Není divu, že nám Gringottovi nepomůžou najít zloděje honorářů.

Rowlingová: Říkám vám, že se to jmenuje Princ dvojí krve!

Brumbál: Princ dvojí krve říkáte?

Rowlingová: Ano, děkuji.

Brumbál: Doufám, že máte nějaký důkaz… Nemůžu zavolat Gringottovy jen na základě vašich dohadů.

Rowlingová: Cože?

Brumbál: Přesto mi to později připomeňte. Ale teď už se vraťme zpět ke knize. Co je s Icklibogovým nehtem? Záděra například?

Rowlingová: Poslouchejte, vy všichni… to byl jenom vtip!

Snape: Žádný vtip, ale obvinění z krádeže, Joanne. Buďte opatrnější, mohli jsme to vzít vážně.

Rowlingová: POSLOUCHEJTE mě, lidi!

Prýtová: Já nevím, Brumbále, mám pocit, že ten nehet by mohl být jakýsi začarovaný předmět. A ani to nemusí být organického původu.

Snape: Spíš si myslím, že to je mumifikovaná část mrtvoly starodávného krále skřetů…

Vektorová: Och, to je klidně možné!

Rowlingová: (Mlátí hlavou do stolu.)

Snape: Představte si, že Potter musí získat Icklibogův nehet, aby ho mohl přidat do mnoholičného lektvaru a vydávat se za –

Prýtová: Já nevím, Severusi, mnoholičný lektvar už v knihách použit byl… Vážně si myslím, že to je jakýsi předmět… možná nějaká starodávná skřetí zbraň!

Kratiknot: Jako Ostří podkovy! Ano, to by mohlo být.

Brumbál: Pokud ano, jsem ochoten se vsadit, že je spojena nebo udělána žijícím Icklibogem. Ne že bych nazýval Joanne liberálkou s krvácejícím srdcem nebo tak, ale ona opravdu MÁ sklony zmiňovat ve svých knihách kentaury, obry, skřítky, vlkodlaky a další takové. A nyní je řada na skřetech!

Prýtová: Pravda.

Kratiknot: Aaaano… to dává smysl.

Snape: (Samolibě.) Doufám, že jsme neuhodli CELOU zápletku ještě před vydáním, Joanne!

Rowlingová: BLUÉÉÉÉ!

Snape: Přes zábradlí, prosím.

Tuleň: (Vyšplhá na palubu.) Haf! Haf!

Profesorský sbor: (Zírá na tuleně.)

Tuleň: (Stoupne si na zadní ploutve, udělá si pohodlí a promění se ve Zlatoslava Lockharta.)

Lockhart: Já věděl, že se ten kabát od Selkieho jednou bude hodit! Byl to dárek od mermenského krále, víte. Dal mi ho dávno z vděku za to, že jsem zachránil jeho poddané před smečkou strašlivých hadů! Slyšel jsem, že tihle hadi se ještě pořád snaží rozvázat uzel, kterým jsem je spoutal, haha!

Rowlingová: Zdravím, Zlatoslave. Vidím, že mermenský král byl tak laskavý, aby vám na něm nechal cenovku, abyste ho v případě, že vám nepadne, mohl vrátit do obchodu madam Pacinkové.

Lockhart: Joanne! Strašně rád vás opět vidím! Musíte mě co nejdříve nechat posoudit váš rukopis. Vždycky rád pomohu mladému autorovi, který si teprve razí cestu.

Rowlingová: BLUÉÉÉÉÉ! Mně bude zle!

Snape: Právě teď se cítí poněkud rozrušená, ale můžu vám říct i za ni, že celý rok psala jako divá… a konečně dokončila název!

Lockhart: Óch, ven s tím!

Brumbál: Harry Potter a Icklibogův nehet!

Lockhart: Hmmm… hmmm… Icklibogův nehet. Hmmmm…… Joanne, to má být vtip?

Rowlingová: KONEČNĚ! Někdo… možná nejste takový naprostý blb, jak jsem si – no, vlastně…

Lockhart: Omluva přijata! Jak se to tedy jmenuje?

Rowlingová: Harry Potter a Princ dvojí krve!

(Ticho.)

Lockhart: No tak, Joanne, poprvé to možná bylo vtipné, ale –

Rowlingová: To je název!

Lockhart: (Zachechtá se.) Chápu, má drahá, věřte mi. Musela jste se pomstít za menší nedorozumění, že? Ale teď už vážně, jak se kniha jmenuje DOOPRAVDY?

Rowlingová: KDE JE HAGRID S TOU ZATRACENOU SEKYROU!

Prýtová: Takže… žádný Icklibog nebude?

Kratiknot: Škoda, začínal jsem si na něj zvykat.

Brumbál: Možná to je opravdová postava, pokud tamto byl pracovní název…

Lockhart: Ale i když zbožňuji udílení rad začínajícím spisovatelům, jsem tu také pracovně. Byl jsem vyslán Kohoutkem, Trubkou, Kapkou a Potopou, abych vyřešil váš problém!

Brumbál: Zlatoslave? Vy jste se dal na instalatérství?

Lockhart: Ne, ale MOHL bych. Vždycky jsem byl zručný, co se týče trubek a odpadů. Vlastně jsem celý den strávil u starých dobrých známých Kohoutka, Trubky, Kapky a Potopy a dával jim cenné rady, jak by se to mělo dělat. Pak se tam zaletaxovala Minerva, a jelikož tou dobou už byli ti drazí pánové tak uchváceni mým know-how, okamžitě mě požádali, abych za ně vyřešil váš problém!

Brumbál: Opravdu?

Lockhart: Popravdě řečeno mě vlastně vystrkali ze dveří!

Rowlingová: To si dovedu představit.

Lockhart: Každopádně jsem zaslechl, že potřebujete vysušit sklepení. Úplně jednoduché – musíme prorazit malý otvor v nejnižším místě ve zdi a je to!

Vektorová: Hmmm… nerada kazím legraci, ale když vezmu v potaz hmotnost nynějšího množství vody, proděravění zdi by mohlo –

Lockhart: Aquas pronikatus! A už to frčí, všechno to hezky pádí ven – ach, pane na nebesích…

SKŘÍÍÍÍÍÍÍÍP! RACHOT! PLÁÁÁÁÁC! TŘÁSK! RACHOT! HUUUČ BARUUUUUUUUUUUUUUUUUUM! FÚÚÚÚÚŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠ!

Snape: A už to frčí, už to frčí! Pěkně se plavíme na jezero, přesně jak to mělo být! Výborně, Lockharte. (Podívá se na hrad.) I když už nikdy víc nebudu mít kde pracovat, což by mohlo znamenat, že nebudu mít dostatek prostředků na udržování lodě.

Kratiknot: Hodlá mi někdo hodit záchranný kruh? (Obří oliheň ho popadne a položí ho na palubu.) Děkuji.

Lockhart: No, opravdu jsem nepředpokládal, že se podlomí celá stěna. Ale stejně byste mi měli poděkovat: Nemuseli jste nikdy zjistit, jak snadno by se zhroutila, kdyby… kdyby…

Brumbál: Kdyby nějaké neštěstí nezničilo polovinu hradních základů?

Lockhart: Ano, přesně tak!

Prýtová: No tohle! To vypadá nebezpečně. Budeme muset zavřít školu.

Brumbál: A vrátit školné za zbytek roku? Myslím, že to nebezpečí zveličujete, Pomono! Za krátký čas to uvedeme do původního tvaru. Několik kamenů, pár vrstev omítky…

Kratiknot: A tohle všechno tady pohřbíme, až zmizí tenhle nepořádek!

Snape: Život nikdy nebyl lepší než teď.

(Všichni se na Snapea zadívají.)

Snape: Ale no tak! Podívejte se kolem! Krásný večer na jezeře… jemný šum vody, která se řine z kýblů tisíců košťat… teplý vánek… a obrys zbořeného hradu proti záři zapadajícího slunce.

Všichni ostatní: KDE JE HAGRID S TOU MIZERNOU SEKYROU?!