17. kapitola

(Ve sborovně je pouze Brumbál a ředitelé kolejí.)

Brumbál: Limitovaná edice porady právě začíná. Děkuji vám, že jste přišli dřív. Nikdo se nedotkne koblih dřív, než začne hlavní porada, jasné?

Kratiknot: Já na to dohlédnu! (Výhružně mává hůlkou.)

McGonagallová: Ale no tak, máme výhrůžky zapotřebí?

Kratiknot: Šokus elektrikus!

Prýtová: Auvajs! Jenom jsem zkoušela vaši pohotovost. (Saje si zasažený prst a zabodává se pohledem do Kratiknota.)

Brumbál: Můžeme si být jistí, že nás nikdo nevyruší?

McGonagallová: Když jsem odcházela od Joanne, hrála Age of Mythology. Malí kyklopové házeli slony všude kolem.

Brumbál: Výborně! Krvavý baron dorazí každou chvíli, aby nás informoval, jak pokračuje jeho práce na sedmé knize o Harrym Potterovi.

McGonagallová: Mezitím by vás mohlo zajímat, že jsem se odvážila podniknout rafinovaný odboj. Jak víte, Joanne trvala na tom, abych vytapetovala celý její dům. Přesně to jsem učinila. (Dramatická odmlka.) Jenže až své stěny lépe prozkoumá, MOHLA by si všimnout, že jsou VZHŮRU NOHAMA!

Brumbál: Bravo, Minervo!

McGonagallová: Není to sice příliš nápadné, jelikož tapety hýří barvami a vzory, ale je na spadnutí, že dříve či později zaregistruje, že horkovzdušné balony v pokoji malé Mackenzie letí dnem vzhůru.

Prýtová: Taky jsem se vzbouřila. Dům možná vypadá natřen odstínem titanově bílé bary, jak nařídila, ovšem jakmile zaprší, svrchní vrstva se smyje a její dům se bude honosit svou opravdovou barvou – bílou jako slepičí vejce!

Kratiknot: Šokus elektrikus!

McGonagallová: Auvajs!

Kratiknot: Obdivoval bych vaše smělé rebelanství víc, kdyby bylo ještě smělejší.

Prýtová: Ach, vážně?

McGonagallová: A co jste podnikl VY? Žádných zvětšujících se děr jsem si na střeše nevšimla!

Kratiknot: V podkroví jsem nechal otvor… otvor pro netopýry, abych byl přesný.

Brumbál: Hm, řekl bych, že vám všem chybí smysl pro nefalšovanou rebelii.

Kratiknot: Heh?

Prýtová: Ale no tak.

McGonagallová: Když už jsme u toho, co jste podnikl VY?

Brumbál: Má práce byla lstivá a zákeřná. Vše, co k tomu řeknu, je, že až Mackenzie začne mluvit, její milující rodiče by mohli být nepříjemně překvapení jejími prvními slovy.

Kratiknot: Co vy, Severusi? Dnes jste hrozně zamlklý.

Snape: (Bručí.)

McGonagallová: Ona má dost rozumu na to, aby mu nic nenařizovala. Domnívám se, že trucuje, protože neměl příležitost provést nic děsuplného.

Kratiknot: Šokus elektrikus!

Brumbál: Auvajs! No tak, nebuďte zlá, Minervo. Severus trucuje, protože smlouva s Lucasfilmem nevyšla.

McGonagallová: Nevyšla? No, za to můžeme být jedině vděční.

Kratiknot: Promiňte, Severusi, ale vinit můžete jedině sebe. Viděl jsem pár scén. Skandální!

Prýtová: Ano, co jste si vlastně myslel po tom debaklu s vílami?

Brumbál: Problém ale nebyl ve scéně s vílami. Ta Lucase přímo nadchla. Chtěl uzavřít smlouvu na sérii devíti filmů Bradavické porady: originální trilogii, tři díly před a tři díly po, které by natočil bez toho, aniž by se dovolil, a později by se dušoval, že to tak nemyslel. Byl to Severus, kdo vše zmařil.

McGonagallová: Vy žertujete.

Brumbál: Tvůrčí neshody, myslím.

Snape: Víly… ony byly CGI…

McGonagallová: CGI?

Snape: Hodlal natočit CELÝ film v CGI. Jediné, co jsem dělal, bylo, že jsem ležel v plážovém křesle před modrým pozadím.

McGonagallová: Tomu vůbec nerozumím…

Snape: Já taky ne! Kde je realismus? Kde je opravdovost? KDE jsou VÍLY?

McGonagallová: Ne, já se ptám, co je kruci CGI?

Snape: Nechte mě samotného s mou bolestí.

Kratiknot: Šokus elektrikus!

Snape: Auvajs! Ostudná malicherná záminka pro leprikóna.

Kratiknot: Šokus elektrikus! Šokus elektrikus! Šokus elektrikus! Šokus elektrikus! Šokus elektrikus! Šokus elektrikus!

Snape: Auvajs! Auvajs! Auvajs! Auvajs! Auvajs! Auvajs! Brumbále, UDĚLEJTE něco!

Brumbál: Filiusi, uklidněte se.

Kratiknot: Já vám dám leprikóna, vy… chlape.

Krvavý baron: Zdravím… Doufám, že nevyrušuji.

Brumbál: Vůbec ne! Dychtivě jsme vás očekávali! Máte základ příběhu?

Krvavý baron: (Rozdává listy papíru.) Tady je stručný přehled děje sedmé knihy. Dále s sebou mám pár ukázek.

(Nastalo ticho, všichni si čtou.)

(McGonagallová a Kratiknot se na sebe náhle podívají… a posunou židle dál od sebe.)

Krvavý baron: Ach, vidím, že jste se propracovali k milostné scéně. Vždycky jsem zastával názor, že v knize tohoto druhu je malý románek nezbytnou součástí.

McGonagallová: (Chladně.) Severusi, nepodílel jste se na té scéně?

Snape: Víte, ne vše je vždycky má vina.

(Další ticho.)

Brumbál: Vy jste mě vzkřísil… a udělal ze mě mluvící zahradní nábytek?

Krvavý baron: Fénix znovu ožívá!

Prýtová: Jediné, co v knize dělám, je, že zalévám kytky na hrobce!

Krvavý baron: Zásadní ukázka žalu!

Snape: Možná jsem na konci něco přehlédl, ale z tohohle mi není tak úplně jasné, jestli skončím jako hrdina nebo zloduch…

Krvavý baron: Severus, muž navždy obestřený tajemstvím! A abych lépe vystihl vaši roli jako nevyzpytatelného neznámého, mluvíte pouze v zašifrovaných rýmujících se hádankách!

Snape: Co se rýmuje s „je to otřesný“?

Krvavý baron: Dovolte mi, abych vám přečetl kus z ukázky. Případná kapitola 17: Šifra mistra Nigelluse:

------------------------------

„Sebevražda?“ řekl Harry bezvýrazně. „Ale Hermiono, mýlíš se. Proč by se Draco Malfoy zabíjel, aby mi ukázal způsob, jak zničit Jádro zkázy?“

„Cožpak to nechápeš, Harry?“ řekla Hermiona s pocitem marnosti. „S otcem v Azkabanu a s duševně chorou matkou tančící mazurku na náměstí Picadilly byla smrt jediným způsobem, kterým mohl komunikovat.“

Harrymu to nedávalo smysl, ale stejně tak nedávalo smysl spousta dalších věcí: Hermiona se s ním rozešla po tom, co se rozešla s Ronem, a teď se opakovaně po hodinách muckala s Gregory Goylem vzadu za skleníky.

Pohlédl dolů na to, jak Draco naaranžoval své vlastní vykuchané vnitřnosti do tvaru vesmírné stanice.

„To je ono!“ řekl Hermiona náhle, ukazujíc na místo, kde Draco chytře zanechal svou slezinu. „Když poletím na svém koštěti dolů do příkopu, můžu přeměnit Jádro na výfukový kanál tepelné elektrárny a vyhodit Voldemortovu vesmírnou pevnost do povětří! Popravdě, válka o Jádro byla vyhrána nad famfrpálovým hřištěm v Bradavicích!“

„Ale jak dostaneš z Voldemortova dosahu ztracenou nukleární archu Merlinitů? Mohl by tě zastavit rozpoutáním hněvu kosmu a zničením světa jediným výbuchem!

Harry svraštil čelo. Už dřív si myslel, že Voldemort má archu. Bylo obtížné pamatovat si všechno, když umíráte na Takřka Rutinní Odpařovací Urychlovací Bolestnou Anamnézu a zbývá vám pouhých čtyřicet pět minut života.

Náhle se objevil Snape. „Hnusný zloduchu! Přišel jsi mě mučit jednou z mnoha svých ďábelských hádanek?“

Snape se jen ušklíbl a řekl: „Bublají lektvary, bouchají bomby. Merlinovy archy zbaven musí být Voldy. Popleťte zla Pána, kdo zachránit svůj osud touží, rudovlasí hošíci jako návnada skvěle poslouží!“

„Jaká to zvláštní a tajuplná hádanka, Harry!“ řekla Hermiona. „Dává ti to nějaký smysl? Obávám se, že můj mozek otupěl nadměrným množstvím muckání se. Dobrá stránka je, že Gregory Goyle by mohl konečně vystudovat.“

Harry svraštil čelo. „Jenom se potřebuju soustředit,“ řekl, „a promluvit si s mluvící židlí.“

------------------------------

Brumbál: Děkuji vám, Barone, za tento… nesmírně zajímavý náhled vašeho… konceptu. Myslím, že nám to postačí.

Krvavý baron: Takže se vám to líbilo? Paráda!

McGonagallová: Barone… slova nedokážou vyjádřit… Já jsem… na rozpacích…

Krvavý baron: Ano, tamtu scénu mám obzvlášť rád…

Kratiknot: Mate to smysly, to přiznávám.

Krvavý baron: A já VÁM děkuji, pane!

Prýtová: Nechtěla bych být hrubá, barone… je to hnůj.

Krvavý baron: Ach, ano, voňavý pramen života, bez kterého by rostliny nemohly růst! Veliká pochvala, obzvlášť od vás, má paní!

Snape: Teď to zkusím já. Krvavý barone, co píšete, je ohavné, děsné, špatné a omšelé. Když by se zachovala byť jen jediná věta, vaše slova by způsobila zničení světa.

(Ticho.)

Krvavý baron: Takže… se vám to nelíbilo?

Brumbál: Upřímně oceňujeme vaši snahu.

Krvavý baron: TEDY, Severusi Snape, jsem schopen přijmout vaši kritiku, a i když jste neznabožský ignorant bez chuti či dobrých literárních znalostí, který nikdy neměl být přijat do mé koleje se zřetelem na váš tupý mozek a zvířecí původ, zbytku sboru se to líbilo, takže je to čtyři proti jednomu.

McGonagallová: Eh…

Kratiknot: Hmmm…

Krvavý baron: S velkou chutí to předvedu zbytku učitelů, jistě nebudou trpět naprostým nedostatkem bystrého úsudku jako vy. Jsem si jist, že Joanne jakožto spisovatelka –

Brumbál: Eh, ne – nikomu jinému to neukazujte! Tohle postačí, Barone, takhle se nám to líbí, a ani nebudou třeba žádné další úpravy.

Krvavý Baron: Ale… ještě jsem nezhmotnil hlavní myšlenku!

Snape: Draco vypadá zhmotněný právě tak akorát.

Brumbál: Líbí se nám to… jaké to JE.

Prýtová: PŘESNĚ! Nesmíte na tom změnit ba ani slovíčko!

McGonagallová: Hotové umělecké dílo! Ani se ho netkněte!

Kratiknot: A prosím, prosím vás už nikdy víc nečtěte. Je to emočně příliš silný zážitek.

Krvavý baron: Och. Tak tedy dobrá. Předpokládám, že má práce končí. Pokud ovšem nechcete pokračování –

Všichni: NE!

Krvavý baron: Velmi správně, pokračování jsou degradující, že? Potom tedy… na shledanou. (Vytratí se.)

Brumbál: (Čeká.) Věřím, že náš dobrý Krvavý baron už je pryč. Obávám se, že tato zlatá slova prózy jsou příliš skvělá, aby se četla znovu, mohlo by je to zbavit puncu dokonalosti. Mám pravdu?

(Všichni přikyvují.)

Brumbál: (Hodí stránky do krbu.) To bylo o vlásek. Tak tedy – k plánu B!!

McGonagallová: Co je plán B?

Brumbál: Nemám zdání. Nějaké nápady? Proč musím se všemi nápady přijít vždycky já?!

Kratiknot: Ehm… Albusi?

Brumbál: Ano?

Kratiknot: Nerad bych vás děsil, ale když jste ten rukopis vhodil do ohně…

Brumbál: Aaano?

Kratiknot: No… vypadalo to jako zelené plameny.

Brumbál: Och můj…

Kratiknot: Dá si někdo koblihu?