4. kapitola

(Ticho. Brumbál studuje obrovskou, zatuchlou starou knihu. Svraští čelo a otočí stránku.)

McGonagallová: Přála bych si, abyste to býval neudělal, Severusi.

Snape: Vždyť jsme se všichni shodli, že je to nejlepší řešení! Nesnažte se na mě svalit vinu!

Prýtová: No, přeci jenom jste nemusel tak spěchat!

(Ticho.)

Kratiknot: Kdy sem dorazí? Mám pocit, jako kdyby mě už předhazovali mozkomorům!

Trelawneyová: Prorokuji, že tohle skončí špatně…

Všichni: NECHTE TOHO, SYBILO!

(Dveře se otevřou. Všichni strnou, pak se však uklidní, protože vejde Harry Potter.)

Snape: Ach, to jsi ty.

Harry Potter: Nazdárek, profesoři! Přinesl jsem vám z kuchyně čerstvé koblihy.

McGonagallová: To je od tebe milé, Harry.

Harry Potter: Vždyť to nic nebylo, madam. Můžu pro vás ještě něco udělat? Cokoli?

McGonagallová: Ne, děkujeme, drahoušku, už běž.

Snape: A nezapomeň na pojednání o rozpustných jedech!

Harry Potter: Ano, pane! Vaše hodiny jsou úžasné, pane!

(Harry Potter odchází.)

Rowlingová: JÁ VÍM, že takhle ohavně sladkého a vstřícného jsem Harryho nenapsala!

Brumbál: Spolu s tulpou se vždy vytvoří i jedinečná osobnost.

Kratiknot: Heh?

Prýtová: Co je tulpa?

Brumbál: Pověst říká, že starodávní tibetští kněží z pouhé myšlenky vytvořili služebníky. A těmto bytostem se říkalo „tulpa“. Když už však jsou stvoření, mohou se člověku vymknout z rukou…

McGonagallová: No nazdar! Říká se o nich v té knize víc?

Brumbál: V knize? Ach, ehm, ta není o tulpech, tohle je „Nůž v Obrtlé ulici“. Bystrozor Filibustr Palička právě našel třetí spoře oděnou ženskou oběť kletby Avada Kedavra! A podezírá svého vlastního bratra, Soběslava Paličku, že –

Snape: PROČ, VY POTRHLÝ STARÝ BLÁZNE!!!! Celou dobu jsem si myslel, že se snažíte najít něco, co by nás dostalo ze všech problémů! NECHTE MĚ, HAGRIDE! Udávím toho starého kozla jeho vlastními vousy!

Hagrid: No tak, musíte se uklidnit… Nechtějte, abych si na vás sednul…

(Dveře se otevřou. Vchází Lucius Malfoy následován Dracem.)

Lucius Malfoy: Zápasíte, džentlmeni? Mrzí mě, že jsem se dostavil příliš pozdě na to, abych si vsadil… přesto si troufám tvrdit, že Hagrid má jasnou převahu.

Hagrid: Ne takovou, jak byste si mohl myslet – on kouše!

Snape: Uuuf! Ne--mmmf!--ne! Slezte ze mě, vy lose!

Hagrid: Tak dobrá…

Brumbál: Rubeusi, Severusi, PROSÍM, posaďte se! Čas pana Malfoye je velice drahý!

(Snape a Hagrid se usadí a stále se měří pohledem.)

Brumbál: Luciusi! Starý příteli! Dejte si koblihu.

Lucius Malfoy: Ne, děkuji. Myslím, že bychom měli přejít rovnou k věci. To jest porušení smlouvy s rodinou Malfoyových.

Brumbál: Smlouva? Řekl bych, že Severusovu drobnému vtípku přikládáte velkou váhu –

Lucius Malfoy: Byla to ústní dohoda s mým synem, že dostane tři stovky galeonů, když odstraní jednoho ze svých spolužáků. Naše rodina bere VŠECHNY dohody VELICE vážně, Albusi, a lidé, kteří tak nečiní, skončí zabetonovaní na dně Temže.

Brumbál: Nuže… velice rádi zaplatíme milému Dracovi jeho tři sta galeonů a tím je to vyřešené, ne?

Draco Malfoy: Hurá!

Lucius Malfoy: Tady nejde o peníze?

Draco Malfoy a Brumbál: Nejde?

Lucius Malfoy: Můj syn žil vcelku rozmazleným životem, Albusi, tudíž mě velice potěšilo, že přistoupil na takovouto dohodu. Očekával jsem, že spácháním vraždy si trochu posílí charakter – a třeba se z něj stane i muž! A teď jste ho VY a váš sbor okradli o příležitost!

Draco Malfoy: To je dobrý, vážně, vezmu si ty peníze.

Lucius Malfoy: TO TEDY NEVEZMEŠ! Nedotkneš se ani srpce, dokud někoho nezabiješ, mladý muži! Tak, Albusi –

(Dveře se otevřou a vstoupí Harry Potter.)

Harry Potter: Slyšel jsem, že máte hosty, tak jsem přinesl čaj a zákusky! Zdravím, pane! Je krásný den, všiml jste si? A vy – v tom černém plášti vypadáte dramaticky!

Draco Malfoy: Přeci jen máš pravdu, tati. (Vytáhne zavírací nůž a začne si stříhat nehty.)

Brumbál: Ahoj, Harry. Jdeš zrovna nevhod, takže pokud bys byl tak laskav a –

Harry Potter: Jistě, pane, už odcházím. Nikdy bych vám nepřekážel, pane!

Draco Malfoy: Jste si JISTÍ, že nechcete, abych to udělal? Cenu klidně snížím…

Harry Potter: Jenom ještě – později si s vámi potřebuji promluvit, pane řediteli.

Brumbál: Ach, chlapče – o čem? Že by tě bolela jizva?

Harry Potter: Ach ne, pane! Nic takového. Jen za mnou přišli nějací muži a mluvili se mnou – jejich jména jsou Snavely, Snavely, Snavely a Breeches. Povídali něco, že bych měl zažalovat školu kvůli nějakým knížkám, ve kterých jste použili mé jméno, a taky říkali, že bych pak nejspíš vlastnil celou školu.

Brumbál: No to je –

Harry Potter: Strašně rád bych vlastnil Bradavice… páni. Moje vlastní škola kouzel! Mohl bych být ředitel…

Brumbál: Ehm, ano. Až spolu budeme mluvit, vysvětlím ti vše o – ehm – svěřeneckém fondu, na který jsme ti tajně dávali tvůj podíl z výnosů.

(Harry Potter odchází.)

Snape: Já svoji jachtu zpátky nikdy nedostanu, že?

Lucius Malfoy: Ehm… to byl TEN student, o kterém se mluvilo ve smlouvě?

Brumbál: Snažte se to pochopit. Vyskytly se komplikace, Luciusi. Obáváme se, že venku pobíhá nebezpečný temný kouzelník, který si říká Voldemort a osnuje spiknutí proti škole. Voldemort je zlý vrah, kterému nikdy nikdo nevzdoroval s úspěchem. Harry Potter je jediný, kdo může Voldemorta porazit a přežít. Až zničí ničemného Voldemorta… možná si znovu promluvíme.

(Dveře se otevřou. Harry Potter vrazí dovnitř a vypadá zděšeně.)

Brumbál: (Vážně.) Harry! Ty jsi poslouchal za dveřmi?

Harry Potter: Ano, k sakru! Jste praštěný, jestli si myslíte, že budu bojovat proti tomu panákovi Voldemortovi! Strýčku Luciusi, když jsi mě sem posílal, o bojích s černokněžníky ses nezmiňoval!

Lucius Malfoy: Ticho, kluku! Nikdy v životě jsem tě neviděl!

Harry Potter: Jo, správně. Ty a tvoje chytré postupy jak z čehokoli vytřískat prachy! Říkal jsi: „Předstírej, že chceš zažalovat školu a oni vysolí, kolik budeš chtít.“!

Draco Malfoy: Bratránek Regis?

Harry Potter: Jo!

Lucius Malfoy: NE, TO NENÍ ON!

Draco Malfoy: Super převlek! Vůbec jsem tě nepoznal!

Harry Potter / Regis Malfoy: Díky! Jo, a díky za tu šachovnici, cos mi poslal k narozeninám!

Lucius Malfoy: Ten chlapec je šílený… prostě blázen. Nemá ani ponětí, co říká.

Draco Malfoy: Našel jsi tu skrytou přihrádku?

Harry Potter / Regis Malfoy: Ne, tam nějaká byla?

Draco Malfoy: Jasně! Je v ní tvůj opravdový dárek, naplnil jsem ji – (Rozhlédne se.) – ehm, proč se mnou nejdeš do ložnice, popovídáme si a dáme si partii tchoříčků. (Oba odejdou.)

Lucius Malfoy: Albusi… starý příteli… to není tak, jak to vypadá…

Brumbál: Hagride? Ukažte, prosím, panu Malfoyovi východ. Myslím ten v jezeře.

Hagrid: S potěšením! (Popadne Malfoye a táhne ho ven.)

Lucius Malfoy: Ou! Hej, dávejte pozor, vy troubo! To je plášť z pravých netopýřích kůží!

(Odejdou.)

Prýtová: Svatá dobroto…

Kratiknot: No nazdar…

Rowlingová: Musím přiznat, že cítím mírné zklamání…

(Dveře se otevřou. Regis Malfoy nahlídne dovnitř.)

Regis Malfoy: Předpokládám, že se MUSÍM vrátit do Kruvalu?

McGonagallová: ANO!

Prýtová: ANO!

Kratiknot: ANO!

Snape: Chci tě ve Zmijozelu, můj chlapče!

McGonagallová, Prýtová a Kratiknot: SEVERUSI!!!!

Brumbál: (Povzdechne si.) Tak tedy Zmijozel. Ale smyj si tu jizvu, ano?

Regis Malfoy: Žádný problém! A z těch brýlí mě stejně jen bolela hlava. (Zahodí je a odejde.)

Brumbál: No, Voldemorta se asi nemusíme obávat, což?

McGonagallová: (Supí.) Tulpové! Tulpové, krindapána!

(Zvenčí se ozve výkřik a stříkání vody.)

Rowlingová: Nemůžu uvěřit, že se nám tady bude pod nohama motat ten slizký malý prevít. Odmítám se o něm v knížkách zmiňovat.

Snape: Weasley… pane na nebesích… uvědomujete si, co to znamená, že ano?

Weasley: Co?

Snape: (Usměje se.) Že vaše pleška hned tak nezmizí.