5. kapitola

Brumbál: Uklidněte se, porada začíná. První bod programu –

Snape: Moment.

Brumbál: Ano, Severusi?

Snape: (Postaví se.) Já vím, že tulpů máme plné zuby na několik let dopředu –

McGonagallová: (Supí.) Takové nesmysly! Vymyšlené báchorky!

Snape: Možná, možná… nicméně za těchto okolností myslím, že byste měli vidět tohle… (Vyhrne si levý rukáv.)

Kratiknot: (Zalapá po dechu.) Morceshadry!

Weasley: To je… To je…

Trelawneyová: ZNAMENÍ ZLA!

Vektorová: (Vřeští.)

Brumbál: To je značně znepokojivé. Zdá se, že naše starosti přeci jen nejsou nepodložené. Severusi, řekněte nám, kdy se znamení poprvé objevilo?

Snape: Před týdnem. Minulý čtvrtek, abych byl přesný. 21:35. V průběhu mé návštěvy tetovacího salónu Filemona Bodrého.

(Dlouhé ticho… následuje zuřivý jekot doprovázený házením nedojedených koblih na Snapeovu hlavu.)

McGonagallová: TEDY, Severusi!

Snape: (S chichotáním se zhroutí na židli.) Měli jste se VIDĚT!

Brumbál: Uklidněte se, prosím, máme poradu.

Snape: Vážně, Filiusi, zorničky jste měl TAKHLE veliké!

Brumbál: (Pohlédne na Snapea.) EHM! První bod programu – reklamní kampaň na novou knihu. Joanne, držíte se příliš v ústraní, měla byste se na veřejnosti objevovat častěji.

Rowlingová: A to si pište, že budu dál v ústraní, díky za optání. Nehodlám tu knihu propagovat po tom, co jste do ní nacpali své připitomělé nápady. VY si jděte dělat rozhovory s médii.

Brumbál: Joanne, nemyslíte si, že by kouzelnickému světu hrozilo odhalení, kdybychom se všichni zčistajasna objevili na veřejnosti?

Rowlingová: A co já s tím?!

McGonagallová: Vypadá to, že tady zase někdo celou noc proseděl u mimina.

Rowlingová: K čertu s vámi se všemi. Musím opravit písemky ze starodávných run. (Odejde.)

Brumbál: (Kroutí hlavou.) Přesně toho jsem se bál. Nicméně kouzelnická mysl je vždy připravena. Severusi, udělal jste, oč jsem žádal?

Snape: (Položí na stůl lahvičku.) Jedna dávka dlouhotrvajícího mnoholičného lektvaru obohacená o jeden zlatý vlas, díky kterému se navždy proměníte v Joanne K., dokud si nevezmete protilátku.

Brumbál: Výborně! (Zamává s letenkou.) Tedy, za dvě hodiny vzlétne z Heathrow letadlo do Ameriky. Měla by v něm být i autorka Harryho Pottera a Fénixova řádu, čímž by zahájila měsíční propagaci knihy ve Státech, Kanadě a Mexiku. Otázkou je, kdo by ten autor měl být.

McGonagallová: Letadla – vy myslíte ty veliké kovové létající stroje, které vždycky spadnou? Se mnou nepočítejte.

Kratiknot: Přespávat ve špinavých hotelech… ani nápad.

Vektorová: Měsíc žádná kouzla… ne a ne.

Snape: Muset se usmívat na mudly, podepisovat se a být pořád zdvořilý… nedělejte si naděje.

Hagrid: Kdo by krmil moje mazlíčky? Nic pro mě.

Brumbál: Takže nikdo z vás si na sebe to břemeno nevezme? Nuže dobrá, ujmu se toho já sám. Obětuji se a podniknu tu chmurnou cestu. (Sáhne po lektvaru.)

Prýtová: (Chňapne po lektvaru.) Počkejte – já neřekla, že bych nejela.

Brumbál: (Ukořistí lektvar zpátky.) Ale, má milá Pomono, jistě by se vám nechtělo opustit své milované skleníky kvůli nepohodlí a strastem –

Prýtová: (Vezme Brumbálovi lektvar.) Ale nevadilo by mi, kdybych měla příležitost si jedno odpoledne skočit na kus řeči do Bylinkářských zahrad Salemu.

Brumbál: (Vezme si lektvar zpátky.) Avšak jsem si jistý, že byste nepřežila, kdybyste tu zanechala své studenty napospas nějakému neschopnému – uf, dejte mi to – náhradníkovi!

(Brumbál a Prýtová se přetahují o lektvar.)

Weasley: Dobře řečeno… ten, co se vydá na cestu, přijde o jeden měsíční plat.

Kratiknot: Hmmm… vsadím se, že autory bestsellerů ubytovávají v nejlepších apartmánech luxusních hotelů, jaké si jen lze představit…

Trelawneyová: …jahody a šampaňské na každém kroku…

Snape: …být oslavován davy obdivovatelů a horlivých fanoušků…

McGonagallová: …cesta po Severní Americe zdarma… DOST! Nechte se, vy dva! Lektvar si vezmu já!

Snape: Ne, já!

Weasley: JÁ! Klidně se obětuju!

Brumbál: Uf! UKLIDNĚTE se – au! – máme poradu! Posaďte se! OKAMŽITĚ!

(Učitelé se rozmrzele vrátí na svá místa.)

Brumbál: Teď když se všichni uvolili vzít na sebe tu odpovědnost (Hledí na přítomné.), se musíme rozhodnout, kdo pojede. Jelikož máme jen jednu dávku mnoholičného lektvaru a Severusovi by trvalo tři měsíce, než by připravil další, ujme se toho ten (Odšroubuje víčko baňky.), který vypije lektvar jako první!

Kratiknot: DUPLICATUS!!! (Na stole se objeví druhá lahvička.) Ha! Překazil jsem vaše plány, Albusi!

Snape: Můžou jet i dva! Duplicatus!

McGonagallová: Duplicatus!

Weasley: Duplicatus!

(Brzy má každý člen profesorského sboru lahvičku dlouhotrvajícího mnoholičného lektvaru.)

Brumbál: Začíná to být únavné.

Weasley: Já říkám, že na cestu by se měl vydat ten, kdo nejlíp ví jak hrát Joanne. Jakožto její manžel znám Joanne nejlépe já.

Snape: HA! Byl byste velice zajímavá žena – do pěti minut byste se dožadoval půllitru máslového ležáku a doutníku a mezitím byste vyprávěl o historii pravidel famfrpálu.

Weasley: Pcha! S vámi by byl pokec. Navíc jste se vyřadil ze hry tím tetováním, ne? Kolik žen asi tak má vytetovaného hada a lebku?

McGonagallová: Tím bych si nebyla jistá. Některé určitě ano. Já sama mám malé tetování.

Kratiknot: Vážně?

Prýtová: Můžeme ho vidět?

McGonagallová: (Zrudne.) Ne.

Hagrid: Proč ne? Je to něco pobuřujícího?

Snape: Nebo je to na nějakém pobuřujícím MÍSTĚ?

Weasley: Minervo… máte to tetování na ZADKU?

McGonagallová: Proč všichni jen stojíte a blábolíte… radši s tím pohnem. (Vypije lektvar.)

(Všichni vypijí lektvar.)

Rowlingová: Funguje to!

Rowlingová: Samozřejmě! Moje lektvary fungují vždycky!

Rowlingová: Takže – kdo z nás je nejlepší Joanne?

Rowlingová: Kdo ví? Všichni vypadáme stejně.

Rowlingová: Musíme najít způsob, jak se vzájemně poznat…

Rowlingová: Ano. Kalhoty dolů, podíváme se, kdo má potetovaný zadek.

Rowlingová: Ten hrubý a urážlivý musí být Weasley.

Rowlingová: (Uraženě.) Jak to můžete říct? Stejně dobře bych mohl být Severus!

Rowlingová: Nevím jak vy, ale já se cítím úžasně! (Posadí se.)

Rowlingová: Takhle se nikam nedostaneme. Jediný spravedlivý způsob, jak vybrat někoho, kdo se vydá na cestu, bude tahat brčka. (Otočí se.) Tady je brčko pro každého z nás. Kdo vytáhne nejdelší, zastoupí Joanne. Tak tahejte. Vy první, Joanne…

(Každý si vytáhne brčko.)

Rowlingová: Do pytle!

Rowlingová: Mám to! Mám nejdelší brčko! Už jedu, zbožňující fanouškové a přepychové hotely! Svatá dobroto, musím běžet a přemístit se na Heathrow! (Vezme si letenku a vyběhne ven.)

Rowlingová: To bychom tedy měli.

Rowlingová: Hm… pokračujme v naší poradě.

Rowlingová: Mmm… můžeme se nejdřív proměnit zpátky?

Rowlingová: Jistě. Severusi, mohl byste nám prosím namíchat protilátku?

(Ticho.)

Rowlingová: Severusi?

(Ticho.)

Rowlingová: Ach, ne! Všichni – ZA NÍM! Ehm, nebo NÍ! Nenechte ho přemístit se, dokud nás nepromění zpátky!

(Všichni vyběhnou ven a pobíhají kolem hradu.)

Rowlingová: Mám ho!

Rowlingová: Ne, nemáte, máte MĚ!

Rowlingová: Ach, pardon… je TOHLE on?

Rowlingová: Ne, to jsem já! Rychle, hledejte!

Rowlingová: No tohle… asi začnu vynechávat porady…

Rowlingová: Pst! Na něj! Eh… je Tohle on?