7. kapitola

(Snape sedí ve sborovně, čte Fénixův řád a rozjařeně si zpívá „Weasley je náš král“. Vstoupí Weasley.)

Weasley: Vše v pořádku, Severusi?

Snape: Představuju si Joanne, jak si vybavovala písničku našich školních let… ta ženská má ale paměť. Smůla, že jste se nikdy pořádně nenaučil zabránit gólu… (Znovu si pobrukuje.)

Weasley: Ach, vážně? Pěkné spodky, Srabusi!

(Dovnitř se trousí zbytek profesorského sboru.)

Snape: Nikdy se to nestalo. Potterovi neexistují, pamatujete? Člověka nutí k zamyšlení fakt, jaká pohnutka přiměla Joanne, aby mi stáhla kalhoty…

Weasley: To je lehké, chtěla se vám posmívat.

Snape: Vychvaluje mou nitrobranu a také ze mě udělala odvážného tajného agenta. Víte, Weasley… (Culí se.) Řekl bych, že vaše žena po mně jede!

Weasley: Tak akorát ve vašich sjetých snech, vy závisláku na lektvarech!

(Vejde Rowlingová.)

Snape: (Stále se culí.) Všiml jsem si, že VAŠE spodky se v knihách neobjevily ani jednou. Dokonce i Lotřík Potřík měl rande…

Weasley: (Otočí se na Joanne.) To je pravda – co se stalo s mou schůzkou s Fleur?

Rowlingová: Přenechala jsem ji Billovi, protože jsi zapomněl na naše výročí!

Snape: Pojďte si sednout vedle mě, Joanne.

Brumbál: Uklidněte se, porada začíná. První bod programu: nová kniha. Prodej jde báječně! Znovu děkuji Joanne za její skvělé spisovatelské dovednosti!

McGonagallová: Ano, výborně! Ta scéna se zrcadly byla opravdu působivá.

Rowlingová: Díky!

Kratiknot: Bravo! Nejlepší byl ohňostroj!

Rowlingová: Děkuji vám!

Brumbál: Závěrečný souboj mezi mnou a Lordem Voldemortem byl vzrušující.

Rowlingová: Počkejte chvíli – to jsem vynechala!

Brumbál: Jenže já to tam dopsal zpátky.

Rowlingová: Proč, vy machiavelistický…

Snape: Joanne… chcete jít se mnou po poradě dolů do sklepení a prohlédnout si moje OPRAVDOVÉ spodky?

Rowlingová: Heh?

Weasley: Varuji vás, Severusi!

Snape: Nemusíte ovládat nitrozpyt, Joanne, jen se mi podívejte do očí a zkuste říct, co tím myslím…

Weasley: SNAPE!!!

Rowlingová: Och, jděte do háje, Severusi.

Brumbál: Prosím, zanechte koketování, dokud neskončí porada. Děkuji. Takže, druhý bod programu: Třídní schůzky.

Snape: Co, už se blíží? Kdy budou?

Brumbál: (Podívá se na hodinky.) Za tři minuty.

Snape: COŽE?!

Weasley: Hltal jste knížku tak lačně, až jste se zapomněl schovat, Srabusi?

Brumbál: CHYŤTE HO!

(Prýtová a McGonagallová popadnou Snapea, který se snažil upláchnout dveřmi. Kratiknot mu sedí na hlavě.)

Snape: Nechte mě jít! Nechci se setkat s žádnými rodiči!

Brumbál: Rodiče mají právo projednat s učiteli pokroky svých dětí, Severusi.

Snape: Nikdy nechtějí slyšet pravdu o všech těch ohavných malých povalečích!

Brumbál: Rychle, tady máme prvního! Vstaňte, všichni.

(Učitelé se zvednou a snaží se vypadat seriózně.)

Brumbál: Ááááá, pane Creevey! Jak hezké, že jste zaskočil!

Creevey: Rád vás znovu vidím, profesore Brumbále, profesorko McGonagallová! Jak si vedou moji chlapci?

McGonagallová: Skvěle, je mi potěšením mít je ve třídě.

Creevey: A vy musíte být profesor Snape.

Snape: Eh…

Creevey: (Vrazí Snapeovi facku.) Za to, že jste nazval mé syny „malí fanoušci Pottera bez mozku“!

Snape: Au…

Creevey: Já jsem VELICE rád, že čtou! (Otočí se na Rowlingovou.) Vaše knihy jsou úžasné! Přinesl jsem s sebou vlastní kopie… Nerad se ptám, ale…

Rowlingová: Strašně ráda je podepíšu! (Podepíše knihy.) Občerstvení je tamhle u profesorky Prýtové. (Creevey poodejde.)

Snape: (Mne si tvář.) Je tohle školní porada nebo zatracená podpisová akce?

McGonagallová: Kuš, Severusi. Pravděpodobně nelezete na nervy VŠEM rodičům. Tedy doufejme. Ach, my o vlku… což myslím doslova…

Malfoy: Dobré ráno, pane řediteli! A dobré ráno všem vašim poskokům. Doufám, že se máte dobře. Mou ženu Narcisu jste již potkal, že ano?

Brumbál: Vítejte v Bradavicích, má drahá… a Luciusi.

Narcisa: Vy musíte být profesor Snape, Dracův nejoblíbenější učitel!

Snape: (Culí se.) Ano, to jsem já.

Narcisa: (Vrazí Snapeovi facku.) Za to, že jste Dracovi za jeho poslední pojednání sebral bod kvůli nesmyslnému pravopisnému omylu! Vy pse! Když Malfoy něco napíše, je to napsáno správně! I kdyby se měla změnit pravidla pravopisu! (Malfoyovi se vzdálí.)

Snape: Au. Víte, nejsem placen tak dobře, abych tady stál a tohle snášel.

Brumbál: Je mi líto, Severusi. Ale prosím neodcházejte, tohle je důležité.

Snape: Zůstanu. Ale dožaduji se placení přesčasů.

McGonagallová: To je zvláštní… Weasleyovi!

Brumbál: Arture! Molly! Jak rád vás vidím! Co pro vás mohu udělat?

Molly: Přišli jsme zkontrolovat, jak si vede náš malý chlapec!

Brumbál: Ale… vždyť všichni Weasleyovi už absolvovali, ne? Ve škole už žádný není, ne?

Molly: Jenom tenhle! (Štípne Rona do tváře.)

Weasley: Ma-mi!!!!!!

Artur: Jak to Ronovi jde, Albusi? Opravuje domácí úkoly včas? Dokáže si ve třídě udržet kázeň? Účastní se charitativních akcí pořádaných profesorským sborem?

Weasley: Ta-ti!!!!!!!

Brumbál: S pokrokem vašeho syna jsem nadmíru spokojen! A dovoluji si vám složit poklonu za to, že věnujete svůj drahocenný čas sledováním práce svého syna.

Weasley: BRUM-bá-LEEEEE!

Molly: No a teď – vím, že má sklony k lenosti, takže občas tráví moc času koukáním na telku. Dáváte si na to pozor?

Weasley: MA-A-A-MI!

Brumbál: Ujišťuji vás, že jsem si ničeho takového nevšiml. Je pracovitý, snaživý a zodpovědný učitel.

Artur: Takže by měl víc vydělávat, ne? Proč jste mu v poslední době nezvýšil plat?

Weasley: TA-A-…eh, vlastně jo, chci dostat přidáno.

Brumbál: (Usměje se.) No, velice rád jsem si s vámi popovídal, nicméně nejste jediní rodiče, kteří se mnou chtějí mluvit… maucta, neváhejte a znovu přijďte na návštěvu! Sayonara!

Molly: Say… nejste vy profesor Snape?

Snape: NE! Eh, ne. Já jsem, eh… profesor Kratiknot. (Snaží se vypadat nižší.)

Molly: Profesor Kratiknot! Ach! (Vrazí Snapeovi facku.) ZA TO, že jste mého chlapečka naučil podvádět v kanastovi! Jaký skandál to byl na mojí poslední zahradní slavnosti! Gertrudě Portové se už nikdy neodvážím pohlédnout do tváře! (Rodiče Weasleyho odejdou.)

Snape: AUVAJS, krindapána! Filiusi, to VY jste naučil Rona podvádět v kanastovi?!

Kratiknost: Eh…

McGonagallová: Minulou sobotu jsem s ním prohrála pět galeonů!

Prýtová: Já deset galeonů!

Vektorová: Já PATNÁCT!

Snape: Chci se to naučit. Pomůžete mi?

Brumbál: To si dohodněte později, prosím. Rodiče čekají, aby si s námi mohli promluvit.

Snape: K čertu s nimi! Už toho mám dost, uprchnu tajnou chodbou v krbu.

Brumbál: Severusi, stydím se za vás. Rodiče mají plné právo rozebrat s námi výchovu svých dětí a utéct, ať už z jakýchkoli důvodů, je nejen vysoce nezodpovědné a zbabělé, ale také dětinské!

(Dveře se rozletí, dovnitř vpadne obrovská matka a mává posudkovou listinou.)

Margery Goylová: TAK, VY BANDO! KDO PSAL ZNÁMKY MÉMU GENIÁLNÍMU CHLAPEČKOVI?

Brumbál: Ups! Minervo, připomeňte mi, že mám nechat zvětšit tu tajnou chodbu ještě před příštími třídními schůzkami!

Prýtová: Honem! Honem!

Snape: Netlačte se, všichni!