Budoucnost by Alice Cullen

Autor:Anna43474

Poznámka autora:
Můžete to brát jako pokračování Dokonalého světa Rosalie Haleové 
 
Redaktor: Felix Volturi (opět donucen přijet osobně)
Pro časopis: Moderní upír
 
FELIX:  Ahoj, tak jsem tady. Něco nového?
ALICE:  Až bude, tak ti řeknu; jen se neboj.
FELIX:  Můžu ti slíbit, že budu. Ve vašem domě vždycky. Budeš mě varovat - jako posledně?
ALICE:  Hele, nebyla moje chyba, že jsi jí to řekl.
FELIX:  No jasně... Ale je to bezpečné?
EMMETT: No... jestli považuješ za bezpečné Rose spoutanou řetězi, tak ano.*
ALICE:  Neboj se, budu tě jistit.
FELIX:  (zděšený výraz) Jako minule? Věřte, že Rosalie je docela nebezpečná, když se naštve. (tře si pahýl utržené ruky a pokukuje po přivřených dveřích, zpoza nichž se ozývá řev)
ALICE:  Zvláštní... asi je naštvaná. Se divím, že ji to ještě nepřešlo.
EMMETT: Hele, fakt sorry, kámo, ale já ji minule neudržel...
FELIX:  Vždyť ses ani nesnažil!
EMMETT: (zamyšlený výraz) Vážně? No, to bude nejspíš pravda. (snaží se udržet nevinný výraz)
ALICE:  (zákeřně se šklebí) Ber to jako pomstu.
FELIX:  Dobře, dobře. Začneme? Dneska jsem tu kvůli tobě, Alice.
ALICE:  Takovou návštěvu přece nemůžeme odmítnout.
FELIX:  Máte nějakou jinou místnost, kam se můžeme posadit?**
EMMETT: Neříkej mi, že se jí bojíš? (ukáže ke dveřím)
FELIX:  (hlasitě polkne) Ne, jasně, že ne. Jenom mě napadlo, že by rušila rozhovor svými poznámkami...
ALICE:  (povzdych) Zůstaneme tady.
FELIX:  (posadí se) Takže začínáme. (zapne diktafon) Otázka č. 1: Co si myslíš o našem posledním střetu? A teď nemyslím ten s Rosalií.
EMMETT: Asi se urazím - se mnou nikdo rozhovor dělat nechce.
FELIX:  Ani se nedivím. Ale myslím, že jsem ti řekl, abys mlčel. Alice?
ALICE:  Možná se budu opakovat, ale já jsem věděla, že vás nikdo nemá rád, takže s námi bojovat nebudete.***
FELIX:  Fakt jo? To je mi novinka. Někde jsem slyšel, že jsi to nevěděla. Prý vás zachránila Bella.
BELLA: (vejde do místnosti) Mluvil tu o mně někdo?
FELIX:  Že vy jste se na mě domluvili?
ALICE:  (nevinný úsměv) Jak to víš?
FELIX:  Bohužel, vtipy o brunetkách už vyšli z módy.
BELLA: Jsme tu dvě, tak si moc nedovoluj. Nikdy jsem sice netrpěla násilnickými sklony, ale...
FELIX:  Jasně, chápu a beru na vědomí. Jste v převaze.
EMMETT: Správně.
FELIX:  (zvedne ruce v obranném gestu) Já sem jezdit nechtěl.
ALICE:  (zívne) Smůla.
FELIX:  Otázka č. 2: Máš nějakou vtipnou historku ze života?
ALICE:  Ještě se to nestalo - ale chceš to slyšet?
FELIX:  Budoucnost? No jasně!
ALICE:  Jmenuje se to Deset důvodů, proč zabít Felixe...****
FELIX:  Aha, tak tohle nechci slyšet. Vlastně, něco podobného mi už říkala Rosalie. I když to od ní znělo méně romantičtěji.
BELLA: Víte, že je dneska Apríl?*****
ALICE:  Na to bychom přece nemohli zapomenout. (přísně pohlédne na Emmetta)
FELIX:  (dychtivý výraz) Něco udělal?
ALICE:  Ne, ale udělá. Být tebou, dávala bych si pozor. Má docela rozmanité nápady, pokud jde o Apríl.
EMMETT: Ale no tak, přece mi nebudeš kazit legraci.
ALICE:  (zamyslí se) Vsaď se.
BELLA: Kdo by se s tebou sázel?
ALICE:  (vzpomíná) Myslím, že ty jsi říkala něco o...
EMMETT: Neměl tohle být rozhovor pro Moderního upíra? Mimochodem, kdo vymyslel tak příšernej název?
FELIX:  (nasupený pohled) Hele, laskavě se nenavážej do mého časopisu. Jak bys ho pojmenoval ty? Šílenství věčného života? Na tebe by to dost sedělo.
BELLA: Proč zrovna šílenství? Co třeba... Děti věčnosti?
FELIX:  Ratomanko...******
ALICE:  Máš také otázku číslo tři?
FELIX:  Jistě, jistě... Otázka č. 3: Myslíš si, že byste vyhráli, kdyby došlo na boj?
ALICE:  Proč ne? Vás sice bylo víc, ale jak už jsem řekla, nikdo vás nemá rád...
FELIX:  Zajímalo by mě, proč to tak je.
EMMETT: Zeptej se Jane - ona k tomu valně přispívá.
FELIX:  Počkej, až si to přečte! Nebudu jí zatajovat takové pomlouvání.
EMMETT: Prosím tě, než se k tomu článku dostane, tak to už mi dávno budeme ležet někde pod drnem... Ty píšeš tak pomalu, že by tě předhonil i Caius.*******
FELIX:  Nemůžu za to, že Aro chtěl, abych všechny ty výtisky psal ručně.
BELLA: Co se vůbec děje doma ve Volteřře? Ještě pořád se musíte zůčastňovat čajových dýchánků? (zahihňá se) Četla jsem poslední číslo.
FELIX:  Zhoršuje se to - předevčírem nás Jane donutila, abychom se navlékli do baletních kostýmů a zatančili Labutí jezero. Bylo to strašné!
EMMETT: Nestěžuj si - já jednou na Silvestra musel nosit kostým Červené Karkůlky. A náhodou, Labutí jezero mám rád.
FELIX:  No, to jsem šťastný, že máme další příznivce. Jestli se to dozvědí, donutí nás to udělat znovu a ještě vás pozvou na premiéru. (rozbrečí se hanbou)
ALICE:  Neboj, Felixku, my se nebudeme smát... Nebo možná jo, ale jenom trochu. (následují výbuchy smíchu, které přivolají zbylé členy Cullenovic rodinky)
CARLISLE: Ahoj, Felixi. Co se děje? Něco vtipného?
FELIX:  Oni se mi smějou! (popotahuje a hlasitě se vysmrká do nabízeného kapesníku)
EMMET: (téměř nemůže promluvit, protože se stále ještě směje) Jane... je... donutila, aby... tančili... Labutí... jezero. (opět se začne chechtat a nikdo z původní trojice už nedokáže přestat)
FELIX:  Proč jste na mě tak oškliví? Já chci maminkůůůůůůůůůůůůůůů! (teď už se smějí úplně všichni přítomní Cullenovi, dokonce se dostaví i několik vlkodlaků, a když se dozvědí, co je tam k smíchu, přidají se k nim, takže výsledný hluk je ohlušující)
FELIX:  (mezitím se uklidní a uraženě se dívá z okna) Není tu nějak přeplněno?
ALICE:  Mluvíš mi z duše. Ještě jsem si na něco vzpomněla, jak ses předtím ptal na zajímavé historky ze života. (nikdo si nevšiml, že se Emmett tiše vytratil z místnosti)
FELIX:  (zvědavý výraz) Vážně? Nějakou máš?
ALICE:  Jednou jsme si zašli do posilovny - jenom tak ze srandy - tak jsem si vystřelila z jednoho kulturisty. (schválně upoutává Felixovu pozornost, aby Emmett mohl provést svůj plán, o kterém už vědí všichni... kromě Felixe) Určitě se vyděsil, když jsem mu nad hlavu zvedla dvěstě padesáti kilovou činku.
FELIX:  Chudák kulturista. Co udělal potom?
ALICE:  Omdlel. (pošilhává po dveřích, protože se zpoza nichž už hodnou chvíli neozývá vůbec žádný řev)
EMMETT: (najednou se objeví ve dveřích a usmívá se, jako by byly Vánoce o třičtvrtě roku dřív) Apríl, Felixi!
ALICE:  Opět - zdrhej. Ale varovala jsem tě. Zatím ahoj. Zase brzo přijeď.
ROSE:  objeví se ve dveřích hned za Emmettem) Ahoj, Felixi... Nezapomněl jsi na něco? Myslím, že spolu ještě máme nějaké nevyřízené účty, ne?********
FELIX:  (pomalu ustupuje směrem ke dveřím) Vá... vážně? Já nevím, Rosalie. Nešlo by to vyřešit pokojnou cestou?
ALICE:  (sepne ruce jako při modlidbě a rozvážně pokyvuje hlavou, při čemž vypadá jako mnich) Tak tak. Jak jsem říkala - tady vidíme živý důkaz Deseti důvodů, proč zabít Felixe...
 
POZNÁMKA: Naštěstí umím ryhle běhat, což se prokázalo jako užitečné (obzvláště v případech, kdy se mě Rose pokoušela zabít; a že jich nebylo zrovna málo). Ale nebojte, přežil jsem, a tak se setkáme v příštím vydání Moderního upíra. Jenom musím ještě pár věcí okomentovat:
Zaprvé - na upíry se sice příliš nehodí rčení Zlomit se v pase, ale kdybyste viděli, co se dělo ve Forks, už byste se ničemu nedivili.
Zadruhé - Jane, pokud tento článek budeš číst, nedělej si z něho těžkou hlavu; mimochodem, volala mi Alice a ptala se, jestli bys s ní nejela na nákupy. No jo, už ji zase popadla ta její mánie. Je horší než Bella...
Také se omlouvám, že byly využity Vaše povídky, moji drazí čtenáři (to měly být ty zmínky o posilovně, Silvestru a Labutím jezeru). Když jsem si je přečetl, naprosto mne zaujaly.
Rosalie zatím nezjistila, kam jsem se schoval, takže mám štěstí - zatím. Hlavně jí to neprozraďte. To už by mě asi vážně zabila. Pokusím se s ní v nejbližší době usmířit.
Litujte mě. Váš Felix.
(výtah z časopisu Moderní upír č. 7/09)
 
 
* Varování: Nikdy nepovažujte za bezpečné Rosalii spoutanou řetězi. Použije je možná tak k tomu, aby vás s nimi utloukla k smrti nebo zaškrtila. To víte, blondýnky...
 
** Ne, vážně jsem se nebál!!!
 
*** Jakto, že nás nikdo nemá rád???
 
**** To nebylo vtipné.
 
***** Varování: V přítomnosti Emmetta NIKDY nezapomínejte na Apríl!!!
 
****** Tady to musím vysvětlit: Bella je tak posedlá dětmi, že se to nedá opomíjet. Tento název je složení slov ratos (z řečt. rathos = děti) a mánie.
 
******* Hlavně mu neříkejte, že jsem to na něj prásknul.
 
******** Já vám to říkal - nikdy nezapomínejte na Apríla v Emmetově přítomnosti!!!