12 – Vyrušeni

22.04.2012 15:07

Bella:

„Nesměj se!“ pokárala jsem Edwarda, který se v mé náruči otřásal smíchem, bohužel to nevyznělo zrovna tak, jak mělo. Sama jsem měla co dělat, abych nevyprskla smíchy.

„T-to nejde,“ vyblekotal Edward a dál se nepříčetně smál.

„No jak myslíš,“ usmála jsem se a postavila ho na nohy.

„Co se stalo?“ zeptá se vyděšeně.

„Nic, ale přece jen jsi dost velký a já jenom obyčejná holka.“ Vysvětlím mu. „Lidi se divně koukaj.“

„Ať koukaj!“ opáčí mi a své malinké ručičky roztáhne kolem mého pasu.

„Jdeme najít ostatní,“ zasměju se, chytnu ho za ruku a odvádím k tobogánům, kde by měla být Alice a Jasper.

„Ahoj, děje se něco?“ zadívá se na mě Alice, když k nim dorazíme.

„Ne, vlastně ne.“ Usměju se na ni.

„Narazili jsme na sousedku,“ objasní Edward, když zpozoruje jejich šklebící se tváře.

„Aha,“ přikývnou jako na povel.

„Jo, dala mi hlídat Thomase, ale přenechala jsem ho jeho dotěrnému bratrovi.“ Vysvětlila jsem.

„Ta ženská je jak blbá!“ štěkne Alice. „To nás nemůže nechat… Není jediná, kdo si to tady chce užít!“

„Alice, to je dobré.“ Konejší ji Jasper. Takže se dali dohromady.

„Alice, neboj, zvládly jsme už horší sousedky… Pamatuješ třeba tu v Edmontonu?“ zeptám se.

„Jo, ta měla ránu!“ zasměje se se mnou. „Nikdy nepochopím, proč furt chodila nahatá.“

„To já taky ne, ale asi to bylo moderní.“

„Hele o módě já něco vím a tohle nebude moderní nikdy!“ štěkla.

„Sorry ségra, mě nenapadlo, že tě to tak vytočí.“ Zasmála jsem se jejímu výrazu.

„Počkat, ona vážně chodila všude nahá?“ zeptal se nevěřícně Jasper.

„Jo, jen občas, když šla ven, tak se oblíkla, ale ona za to asi nemohla…“ zamyslela jsem se.

„Pamatuješ, jak jsi jí řekla, že jsi flegmatik a ona na tebe třeštila zrak, jak kdybys řekla sprosté slovo?“ zeptala se Alice a obě jsme se ponořily do vzpomínek.

„Asi jste toho hodně zažily,“ vyrušil nás Edward. „Ale řítí se sem Mary i s Thomasem, takže…“

„Jo správně, valíme se schovat!“ zavelela jsem a po dvojicích jsme se vypařili.

„AAA, Bello! Tady jste!“ tak to se nepovedlo.

„Mary,“ usmála jsem se na ni.

„Myslela jsem, že jsem ti dala Thomáska na hlídání.“ Culila se na mě jak pošahaná.

„Ano, ale pokud vím, nechávala jsem ho s Vaším druhým synem Jacobem.“ Usmála jsem se mile.

„No, ale já našla Thomáska, jak si sám hraje.“ Hubovala mě.

„Tak to je mi líto,“ sklouzla jsem pohledem k Thomasovi, který vypadal, že on je ten poslední komu by vadilo být chvíli bez nich. „Ale opravdu jsem myslela, že se o něj Jake postará.“

„Tak se mi o něj postarej aspoň teď!“ štěkla a podala mi Thomasovu ruku.

„Tak pojď,“ usmála jsem se mile. „Půjdeme si zaplavat.“

„Ne, já se bojím vody.“ Cukl s sebou.

„Neboj, slibuji, že já tě nepustím.“

„Pojď,“ podal mu ruku Edward, byla jsem ráda. Do role se vžíval perfektně. Pomalu i s Thomasem vcházel do vody. „Ukážu ti jak na to!“

„Tak jo,“ pípnul Thomas. Pomalu jsme Thomase naučili plavat a nakonec jsme si celý den užili. Ovšem všechno hezké končí…

„Tady jsi!“ zaradoval se Jacob.

„Co chceš?“ zeptala jsem se podrážděně.

„Co? Tebe!“ řekl podbízivým tónem, o kterém si myslel, že se z něj snad posadím na zadek.

„Tak to máš smůlu. S tím svým tintítkem si u mě ani neškrtneš, natož, aby sis zapíchal!“ ohradila jsem se.  Sledovat Jacobův obličej bylo opravdu k nezaplacení, chvíli byl rudý jako rak a hned na to mu z očí šlehaly blesky.

„Bello, Edwarde, jdeme domů!“ zavolala na nás Esme a my se oba vděčně vypravili do šatny.

***

Doma jsme se každý vydali po svém. Carlisle s Esme opět někde zmizeli, Alice s Jasperem šli na lov a Rosalie s Emmetem si zalezli do podkroví. Edward šel za mnou do mého pokoje a lačně se na mě díval.

„Copak?“ zeptala jsem se, ale odpovědí mi byly jen jeho rty přisáté na mých.

„Já už nemůžu,“ zašeptal mi do ucha a dál pokračoval v mém líbání. Než jsem se nadála, stala jsem tam jen ve spodním prádle a Edward dráždivě přejížděl po mém těle.

„Edwarde,“ zasípala jsem vzrušeně a začala ho zbavovat i jeho oblečení. Po chvíli měl i on jen spodní prádlo. Laskala jsem jeho nahou kůži svými doteky a stále ho vášnivě líbala.

„Bello,“ zavzdychal mi do úst a vyhoupl si mě na sebe. Obmotala jsem své nohy kolem jeho pasu a dál ho hladově líbala.

Přesunuli jsme se k posteli, do které mě něžně položil. Dál mě líbal, ale už nezůstával jen u mých úst, svými polibky bloudil snad po celém těle, až se dostal k mému nejcitlivějšímu místečku, jemně ho políbil a pak polaskal jazykem. Vzrušením jsem se prohnula. Nepotřebovala jsem slova lásky, jeho pohyby a doteky mluvily za vše. Hlasitě a vzrušeně jsem dýchala, když se mi podařilo přesunout se na něj a zbavit ho posledního jeho oblečení.

Jemně jsem uchopila jeho pýchu a polaskala ji v ruce, zasténal a tím mě přiměl k pokračování. Políbila jsem malého Edíka a pak ho jemně vzala do úst. Slyšela jsem, jak Edward zalapal po dechu a propnul své tělo.

Tolik se mi líbilo dovádět ho k šílenství, ale ani jemu a vlastně ani mě to nestačilo, přesunul se znovu nade mě a opatrně roztáhl má stehna. Naposledy se na mě vzrušeně podíval a já jemu pohledem naznačila, že smí.

Opatrně a něžně do mě vniknul. Cítila jsem vzrušení, jako snad ještě nikdy, procházely mnou nádherné pocity a já doufala, že to neskončí. Neskončilo ba právě naopak, ve chvíli kdy se ve mně začal pohybovat, se mé vzrušení ještě zesílilo.

Cítila jsem vlny touhy a vzrušení, které mě pohlcovaly, a já čekala báječný výbuch. Edward na tom byl stejně, stále víc jsme se blížili k vrcholu, když se na mě Edward s hlasitým heknutím svalil. Nechápala jsem co se děje, ovšem jen do chvíle, kdy kolem začaly létat třísky z násady od koštěte a hlasité nadávky naší sousedky.

„Slez z ní, ty parchante!“ ječela na Edwarda a stále ho mlátila násadou od koštěte. Rychle se ze mě svalil na zem, přesto ho násada stačila zasáhnout do nejcitlivějšího místečka a tak se valil z postele s opravdu zmučeným zakňučením.

„Nechte ho! Dost!“ vykřikla jsem na naši milovanou sousedku.

„Nekřič na mě! Jen počkej, až se tohle dozví tvoje matka!“ moje mamka bude ráda, že jsem šťastná, ty náno! Akorát mám dojem, že si mi vykastrovala kluka!

„Nechcete mi rovnou nasadit pás cudnosti!“ štěkla jsem na ni.

„Jdeme!“ zatáhla mě za ruku a já si tak tak omotala kolem těla deku.

„Esme, tady jsi!“ vykřikla, když ji uviděla. „Tvoje nezletilá dcera si do baráku tahá chlapy a šoustá s nimi pod tvou střechou!“

„Kdo to je?“ ptala se vzrušeně Esme. „Je hezký, je to sportovní typ? Snad se mu budou líbit naše skautské výlety! Musíš mi ho ukázat!“

„Esme!?!“ vytřeštila na ni oči Mary. „To nemyslíš vážně?“

„Proč ne? Je dost stará na to, aby měla kluka.“ Usmála se na ni mile.

„Ano, ale to co tam dělali!“ vřeštěla Mary.

„Je to přirozené, měla byste to občas zkusit.“ Zazubil jsem se na ni.

„Nebuď drzá!“ štěkla.

„No teď to už může být jedno, protože Mary mi ho vykastrovala!“ požalovala jsem si a Carlisle si dal ruce do ochranného postoje.

„Jdi se obléct,“ požádala mě Esme a já jen kývla. Rychle jsem vyběhla schody a zapadla do svého pokoje, kde Edward stále ležel v umučené poloze.

„Jak se má bimbásek?“ zeptala jsem se.

VN:F [1.9.13_1145]
 


 

Fotografie použita dle Creative Commons SheldonPhotography  © 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode