14. Dračí oheň

Severus Snape nechal odlít roztavené stříbro do připravené pískové formy, odkud s bubláním a čmoudem odtekl vosk, ze kterého udělal bývalý Bradavický učitel model amuletu (*odlévání na ‘ztracený model‘ – pozn. autora). Počkal, než forma vystydla, pak ji roztloukl a vytáhnul trochu neuměle vyhlížející figurku dráčka s velkými kroužky na hlavě, koncích křídel, nohou a ocasu. K amuletu hodlal přidat i masku, kterou využíval před tím sám. Pokud Flinta chytí bystrozorové, odskáče si i to, co v ní na dračím hřbetě provedl při předchozích útocích Severus Snape…
„Jak budete chtít dlouhé ty řetězy?“ zeptal se Derrick Nollan, kterého mu Voldemort přidělil jako zkušeného řemeslníka schopného pracovat se stříbrem.
„Pojďte se mnou, musíme Flinta změřit!“ přikázal mu Snape a v duchu se usmál, když viděl, jak Nollan pobledl. „No ano, je u toho draka, vždyť si to tak přál sám Pán Zla!“ dodal k tomu.
Marcus Flint ošetřil draka kupodivu docela dobře, nedalo se mu skoro nic vytknout. Momentálně hlídal kotlík, ve kterém bublal lektvar.
„Jak dlouho se to má ještě vařit?!“ ukázal Snape na kotlík.
„Ještě hodinu, pane… profesore…“ Flint si nebyl jist, jak má Snapea správně oslovovat.
Snape ho neopravil, ale otočil se k jednomu ze Smrtijedů, který vypadal, že tu prostě jen dohlíží:
„Ty, pojď sem!“
Když se dotyčný neochotně přišoural, dodal ještě: „Míchej to, po směru hodinových ručiček, dokud ti neřeknu jinak!“
„Proč?!“ zeptal se Voldemortův poskok.
„Protože jsem to řekl!“ Snape na Smrtijeda vrhnul pohled jako na něco, co by se mělo vrátit zpět pod svůj placatý kámen. „Pak si můžeš u Pána Zla stěžovat, ale TEĎ poslechneš!“
Když bylo tohle zajištěno ke Snapeově spokojenosti, pokynul Flintovi, aby k nim přistoupil:
„Jak to s tím drakem vypadá?!“
„Hojí se to slušně a už po mně nekouše,“ odpověděl bývalý zmijozelský kapitán.
„Sundej si tu bundu, triko si můžeš nechat!“ přikázal Snape studeným hlasem.
Jakmile mu Marcus Flint vyhověl, pokynul mu, aby se postavil rovně a pak bývalému studentovi podržel u srdce figurku draka. Nollan vytáhnul krejčovský metr a začal si Flinta přeměřovat a zapisovat do notýsku.
„Na tenhle amulet dám kouzlo pro ovládnutí draka,“ vysvětloval bývalý profesor. „Musí se to na tebe trochu doladit a pak to budeš muset nosit vlastně skoro pořád, ale získáš si tím tady dost slušné postavení…“
*
Opal Koboi přistála se svým transportérem a začala přeprogramovávat systém obrany obou skřítkovských letounů, o kterých věděla, stejně jako obranný systém Fowl Manor. Věděla, že musí počkat do svítání. Za denního světla si ti uvnitř Fowl Manor možná ani nevšimnou azurově modrého pole Zastaveného Času. Jakmile celou věc spustí, systém obrany se bude sice nadále tvářit, jako by bylo vše v pořádku, ale ve skutečnosti spolu jednotlivá čidla systému přestanou komunikovat. Až bude systém provádět autokontrolu po uplynulé dvouhodině, přijde na to, že došlo k narušení, ale o už s tím nedokáže nic udělat. Bioscan jí ukázal, že většina lidí i skřítků se shromáždila ve vstupní hale a jen kentaur Klusák že odešel do sklepa. Bude potřeba dům obejít a Klusák holt přijde ‘na řadu‘ až později…
Arno Blunt si praskal klouby na rukou, podobně se zbavoval stresu z nudy Michail Ivanovič Medvědov. Mahmúd Džalál Femarí s Lin che-Juejem soutěžili v tom, kdo dokáže bodnout nožem mezi prsty toho druhého, aniž by mu dotyčný sebral ten nůž a aniž by byl dotyčný pořezaný. Všichni čtyři už věděli, že 'madam Bellinda', jejich současná šéfová, není žádná nevinná holčička, byť tak vypadá. Když jim každému podala trochu futuristicky se tvářící tmavé brýle, nikdo proti nim neprotestoval.
„Dobře… Ty brýle by vám měly ukázat paprsky senzorů, jestli se tedy Fowl nedostal k něčemu lepšímu,“ kývla konečně Koboi hlavou a poskytla jim ‘cenzurovanou’část informace. „Máme pět minut, kdy nás nebude nic vnímat, ale stejně se pohybujte nenápadně. Za pět minut budou ze všech čtyř věží střílet samozaměřovací kulomety na cokoli většího, než králík, co se jen pohne. Takže těm uvnitř nejenže nedorazí žádné posily, ale zlikvidují je vlastní síly téhle barabizny…“
Rychlým krokem došli ke dveřím, které ‘Medvěd Míša‘ otevřel ‘po ruském způsobu‘, tedy silou vypáčil zámek a vtrhnul dovnitř jako první. Druhý vtrhnul Mahmúd Džalál, za ním se protáhla dveřmi 'madam Bellinda', Arno Blunt s Lin che-Juejem kryli celé skupině útočníků záda. Opal Koboi s poťouchlým úsměvem stiskla tlačítko, kterým odstartovala sekvenci příkazů, po které počítač v Klusákově letounu spustil zařízení pro Zastavení Času…
*
Snape s Nollanem dokončili upevnění dračí figurky na soustavu stříbrných řetězů, která ji přidržovala v blízkosti Flintova srdce. Potom ji Snape očaroval kouzlem Ovládnutí a společně se přesvědčili, že drak bude mít svá zranění během několika hodin dostatečně zahojená a na Flintovy pokyny už reaguje celkem spolehlivě, takže jej bude možné znovu využít.
Bylo načase, protože Severus Snape ucítil pálení ve svém Smrtijedském znamení. Pán Zla ho volá! Přemístil se tedy k Voldemortovi, který se tvářil vítězoslavně.
„Našel jsem Pottera!“ vykřikl, když uviděl Snapea. „Je u toho mudly, co u něj měl zůstat v úschově můj nejcennější majetek!“
„U Artemise Fowla?!“ zeptal se bývalý bradavický profesor udiveně.
„Jistě, Draco zareagoval přesně tak, jak jsem si myslel a nalákal tak toho Fowla, aby nám Pottera našel.“
S tím Voldemort odešel, aby dal dohromady oddíl Smrtijedů. Za ‘pobočníky‘ si určil Severuse Snapea a Draco Malfoye, jednak aby dal Dracovi příležitost, jednak aby měl oba na očích, protože Snapeovo loajalitou si nebyl zcela jist. Petr Pettigrew se připojil podobně, jako se štěnice drží svého hostitele…
Patnáctičlenný oddíl se i s drakem, kterého teď ovládal Marcus Flint, Přemístil do míst, odkud sledoval Fowl Manor Severus Snape v době, kdy tam Draco Malfoy vyjednával o spolupráci.
Na Voldemortův pokyn vzlétli tři letci na košťatech k průzkumu a k velkému překvapení všech tvrdili, že našli jen ozvěny nějakých ochranných kouzel, ale že nemohou nikoho najít. Něco, snad právě ta ochranná kouzla, jim ale nedovolovalo otvírat dveře a museli proto pomocí kouzel procházet zdmi. Tehdy došel ke vstupu do Fowl Manor i sám Lord Voldemort a s menší eskortou prochodili celou usedlost Fowl Manor. Zvláštní bylo, že je kouzla ‘prohnala‘ po celé velké budově během pouhé čtvrthodiny. V jedné z místností hned u hlavních vchodových dveří Voldmeortovi kouzlo ‘tvrdilo‘, že je Harry Potter přímo před ním, přesto mu jej ale žádné další kouzlo nebylo schopné zviditelnit nebo umožnit jakýkoli účinný útok… Smrtijedi během prohlídky našli dokonce jakýsi magický ‘bunkr‘, místo v pracovně Artemise Fowla mladšího, které bylo skryto pod mnoha kouzly různých rukopisů. Pán Zla si už myslel, že se všichni skrývají tam, ale jediné, co tam objevil, byl skleněný válec s hlavou Bellatrix Lestrangeové. Když ho jeden ze Smrtijedů zkusil vzít ze země, zjistil, že to nejde. Voldemort i ostatní Smrtijedi vyzkoušeli několik ničivých kouzel i prostě roztlouct věci zutou botou, ale nic nezabíralo.
„Zastavený Čas!“ došlo náhle Snapeovi i Voldemortovi v jednu chvíli.
Vyšli ven. Tohle bude složitější. Všichni uvnitř jsou chránění Zastavením Času a pokud se nepodaří dostat Voldemorta s nějakými Smrtijedy do toho začarovaného okamžiku, nedostane se na Pottera do té chvíle, dokud kouzlo nepřestane působit…
*
Gregory Fastwell sice zíval z nevyspaní, ale nový úderný tým se mu dát dohromady podařilo a ráno ho mohl ministrovi představit patnáct bystrozorů, které dal dohromady. Se znalostí Irštiny ale našel jen tři, z toho starého Barryho Veddella musel vynechat, protože už nebyl schopen účasti na skutečně nebezpečné akci…
Do Irska se Přemístili pod vedením ryšavce, který o sobě prohlašoval, že se jmenuje Sean O’Borun a že je druhým tajemníkem ministra kouzel Irské republiky. Na místním Ministerstvu kouzel v Dublinu je už očekával Diarmuid O’Manion, Brouskův rezortní kolega s dalšími patnácti irskými bystrozory. Na mapě ukázal polohu Fowl Manor. Vzhledem k malé vzdálenosti a potřebě zbytečně nevzbuzovat pozornost rozhodl irský ministr, že pro akci zapůjčí očarované automobily z majetku Ministerstva.
„Jak to chcete provést, Rufusi?“ zeptal se O’Manion.
„Nebudeme brát žádné zajatce, možná s výjimkou Draco Malfoye, pokud sám něco neprovede. Nehodlám riskovat, že se někdo ve Starostolci zas posere strachy nebo z toho, že by měl odsoudit někoho z ‘dobré rodiny‘.“
O’Manion na svého britského kolegu trochu vytřeštil oči, pak ale kývnul hlavou, jako že to zařídí. Brousek měl na rozdíl od něj ze svých bystrozorských časů stejnou zkušenost, jakou udělá většina policajtů kdekoli na světě. Soudy mají tendenci nevšímat si u některých lidí ani tak důkazů, jako spíš společenských vazeb a rodinného původu, případně stavu bankovního konta…
*
Opal Koboi procházela vnitřní počítačovou síť Fowl Manor a nestačila se divit. Kombinace hard i software byla zcela unikátní lidsko-skřítčí a jakýkoli méně schopný hacker by byl zhola bez šancí.
Po chvíli se jí podařilo zachytit komunikační kanál mezi vstupní halou a sklepní laboratoří, ve které byl kentaur Klusák. Chvíli poslouchala, ale nějak jí to nedávalo smysl. Blátiví přeci nemají dar kouzla, tak jak by mohli mít nějaké čaroděje! Nicméně po chvíli jí ikonka zahlásila, že má dostatek údajů k tomu, aby dokázala namodelovat Klusákovu osobnost a nahradit ho ve videokonferenci. Udělala to a současně kentaura ve sklepní laboratoři odřízla od světa. Bezpečnostní zámek ve dveřích laboratoře zůstal v poloze zamčeno a když Klusákovi nečekaně zhasla nejprve obrazovka monitoru a posléze i celá místnost, začal kentaur od různých kovových výčnělků dostávat poměrně silné elektrošoky. To mu pochopitelně už došlo, že jsou pod útokem psychopatické šotky, ale neměl rychle po ruce dostupné prostředky, s jejichž pomocí by mohl informovat Artemise nebo Myrtu.
Říká se sice, že místo nadávání na tmu má jeden zapálit aspoň svíčku, ale Klusák místo ní vyštrachal baterku a příruční počítač. Začal s jeho pomocí ‘lovit‘ Opalino ‘červy‘, rozlezlé po celém systému. První analýzy ukazovaly, že je promořenost prakticky absolutní. Po analýze ‘červa‘ začal dávat dohromady program, který jej měl v počítačovém prostředí Fowl Manor vychytat a napravit změny, které způsobil. Příprava zabírala čas, zvlášť když musel zabránit tomu, že by na to Koboi přišla příliš brzy…
*
Auta patřící irskému Ministerstvu kouzel zastavila u stanoviště, kde čekali Percy Weasley s Paedricem O’Neillem a dvěma irskými bystrozory. Když se čtveřice přesvědčila, že dorazili jejich nejvyšší šéfové a navíc společně, přisedli oba tajemníci ke svým ministrům, aby každý v tichosti předal svou zprávu, která ale zněla, že toho bohužel mnoho nevědí…
Vozidla dorazila na dohled k hlavnímu vchodu do Fowl Manor, který krajině jednoznačně dominoval. Po několika kouzlech se objevila podivná pětiúhelníková kopule se zaoblenými rohy.
„Zastavený čas!“ skoro si odplivnul jeden z britských bystrozorů. „Tam se nedostanem!“
„Možnost by tu byla,“ tvrdil jeho irský kolega. „Ale budeme muset požádat o pomoc leprikony…“
*
Lord Voldemort seslal na usedlost Fowl Manor zdálky dost složitě působící kouzlo. Severus Snape, se při studiu struktury kouzla nedokázal ubránit obdivu. On sám by sice takové kouzlo dokázal dát dohromady také, ale trvalo by mu mnohem déle, než by ho dokázal vymyslet. Po aktivaci se okolo domu ukázalo jakési chvějivé moaré, azurově modré pole obklopující celý komplex budov. Nebylo polokulovité, jak čekal, ale mělo tvar pětiúhelníka se zaoblenými rohy. Byli vzadu z pohledu návštěvníků v konferenční místnosti a pokud odtamtud neodejdou, neměli by ti uvnitř o připravovaném útoku vůbec vědět…
„A jak se dostaneme dovnitř?!“ zeptal se Draco nechápavě.
„Cestu dovnitř nám propálí svým ohněm drak!“ prohlásil Voldemort a naznačil všem, aby nasedli na košťata. „Nalétni k tomu modrému a začni to pálit!“ přikázal ještě Flintovi.
Když drak vzlétl, očaroval ho šéf Smrtijedů utišující kletbou: ‘Silencio!‘
Chvíli po tom Smrtijedi nasedli na připravená košťata. Výjimkou byl sám Voldemort, který se vznesl, jako by využití koštěte bylo pod jeho úroveň. Marcus Flint zabrzdil draka těsně před chvějivým azurově modrým silovým polem. Pak cuknul improvizovanými opratěmi. Drak hlavou trochu couvnul dozadu a pak cuknul dopředu a vychrlil žhoucí plamen ze svého nitra. Zakroužil hlavou na dlouhém krku a v moaré se objevil kulatý otvor s otřepenými okraji, které se poměrně rychle začaly stahovat. Voldemort mu nejprve pokynul, aby díru ještě rozšířil. Když viděl, že se otvor zase uzavírá, pokynul všem, aby si pospíšili dovnitř.
Jakmile měli azurově modrou kupoli nad sebou, ukázal Voldemort dozadu, k zadnímu vchodu. Zkoumal různá kouzla, ale kromě nejrůznějších magických varovných alarmů, které ‘oslepoval‘, nenašel žádné kouzlo, které by ukrývalo třeba nějakou skutečnou hlídku. Palbu samozaměřovacích kulometů vyřadilo několik kouzel jen se dvěma ztrátami na životech. Protiletadlovou raketu Igla systém neodpálil, protože narušení Koboiným červem bylo příliš značné. Voldmeort i se svými nohsledy přistál na určeném místě, chvíli po tom, co drak přestal bušit křídly a zklidnil se.
Pokynul jednomu ze Smrtijedů. Ten jednoduchým zmrazovacím kouzlem vyřadil alarm u dveří, alespoň si to myslel. Pravda je, že nebýt zásahu Opal Koboi do systému, už by o něm ti uvnitř věděli. Takhle se ale mohli skoro všichni Smrtijedi nahrnout dovnitř jako velká voda, stačilo jen kouzlo: ‘Alohomora!‘. Lord Voldemort vešel po nich a s opovržením vepsaným ve tváři se rozhlédl okolo sebe.
„Potter s těmi svými kamarádíčky se tu schovávají jako krysy! Navíc vám pozabíjeli pár přátel a příbuzných,“ konstatoval. „Takže na ně!“
Celá vrahounská skupina se potichu rozběhla naznačeným směrem.
Severus Snape i Draco Malfoy se drželi co nejblíže Voldemortovi. Petr Pettigrew se naopak vlekl vzadu, snažil se krýt prostřednictvím ostatních Smrtijedů tak, aby k sobě nepřitahoval příliš mnoho pozornosti…
*
Major Risk Chaluha zíral na monitor jako uhranutý. Viděl, že Opalino gorily dostaly podivné tmavé brýle, ve kterých bude skoro určitě ukrytý filtr pro spatření kouzelné bytosti pod štítem. Zásahová jednotka byla na podobné věci už po zkušenostech s Artemisem Fowlem cvičená a model Fowl Manor v podzemí sloužil jako výcvikový trenažér pro nácvik řešení podobných situací. Přesto ale majora šokovalo, jak hluboko šotka klesla…
*
Leprikon, kterého přivedl jeden z irských bystrozorů se podíval na kouzlem zviditelněnou azurově modrou kopuli pole Zastaveného času. Sundal si malý zelený cylindr a poškrábal se na hlavě.
„To bude obtížné a drahé, šéfe!“ oslovil O’Maniona trochu neomaleně. „Musím skočit pro pár kolegů a ti mají rozdělané vlastní kšefty…“
„Koukejte sebou hodit, nebo zjistíte, že vás postavení národních maskotů neuchrání před službou,“ odseknul ministr netrpělivě. „Povolejte si koho chcete, ale hoďte sebou!“
Leprikon se lehce uklonil a s lehkým pufnutím se Přemístil pryč…
*
Opal Koboi s najatými zabijáky zírali oknem na přistávajícího draka. Chvíli byli potichu a každý sám za sebe jen cítil, jak mu údivem zvolna poklesá spodní čelist…
„Máme problém, madam Bellindo!“ dostal ze sebe konečně Arno Blunt.
„Vidím Arno!“ odpověděla Koboi. „Stáhneme se stranou a necháme je projít k Fowlovi. Neřekla bych, že to budou jeho spojenci. Pak tam dojdem a dorazíme ty, co přežijou!“ rozhodla.
Skupina návštěvníků nechala draka vzadu, mimo dohled od hlavního vchodu. Opal se svými nohsledy na něj měla docela slušný výhled a podobně i na útočící skupinu.
„Máte asi pravdu, madam Bellindo,“ souhlasil Michail Ivanovič Medvědov. „Takhle se přátelská návštěva nechová. Ani přátelé od GRU ne. Jenže to bude zatracená síla, jestli budou chtít spálit tenhle palác, asi se odsud nedostanem. Ten drak je lepší, než plamenomet.“
„A co s tím chcete asi dělat?“ odsekla nenaloženě.
‘Medvěd Míša‘ pokrčil rameny.
„Inša-Alláh!“ konstatoval Mahmúd Džalál Femarí. „Bude to velký boj s prokletými džaurskými kouzly!“
„Sklapni hlupáku!“ doporučil Lin che-Juej. „Madam Bellinda má pravdu. Počkáme, jestli je třeba náhodou nedokáže vyřídit Butler a pak si teprve půjdeš hrát!“
„Udělám jim volnou cestu k Fowlovi!“ prohlásila Opal, když uviděla, že ke vchodu došli bez draka. „Máme sakra kliku. Vybrali si jiný vchod, ten jejich nemá vylomené dveře.“
Její prsty se rozeběhly po podivných symbolech na zvláštně tvarované klávesnici laptopu…
*
Voldemort i Smrtijedi zaslechli hluk doprovázející magické Přemístění. Potichu otevřeli dveře a namířili dovnitř hůlky. V místnosti uviděli zakrváceného domácího skřítka, který v packách držel oddělenou hlavu Nagini. Potter s přáteli a dokonce se dvěma dalšími skřítky byli zaneprázdněni péčí o zatraceného zabijáka, který zabil nejvěrnější přítelkyni Pána Zla. Potter si pak přitáhnul meč, který Voldemort celkem snadno poznal. Když skřítkovo dekapitované tělo dopadlo na podlahu, konečně promluvil:
„Jak dojemné, Pottere! Jen je skoro škoda, že já nejsem sentimentální…“