15. Nejlepší den na umírání

Harry se zprudka otočil s Nebelvírovým mečem stále v rukou. Uviděl skupinu čarodějů s namířenými hůlkami. Většina měla ty své směšné masky, ale přesto dokázal poznat kromě nenamaskovaného Severuse Snapea i Draco Malfoye a Petra Pettigrewa, toho hlavně podle přikrčeného postoje celoživotního zbabělce.
Když si nechal před dvěma lety Voldemort na hřbitově v Malém Visánku ‘uklohnit‘ nové tělo, dovolil Harrymu nechat si hůlku, aby svým spojencům dokázal, že ze svého malého ‘přemožitele‘ nemá strach. Teď takovou chybu už asi neudělá… Černokněžník na Harryho mířil hůlkou, která se zdála dost lišit od té, kterou proti němu použil posledně. Kdyby měl náladu a čas přemýšlet, možná by mu došlo, že to byl důvod, proč byl pan Ollivander unesen a posléze umučen. Voldemort se s její pomocí hodlal vyhnout trapnému zopakování vzácného, byť efektního kouzla: ‘Priori Incantatem!‘ Harry se při pohledu na svého nepřítele neodvážil pustit Nebelvírův meč z rukou. Proti kouzlům možná nebude příliš účinný, na druhé straně ale jde o zbraň jednoho z nejmocnějších čarodějů britské historie a patrně i Voldemortův viteál. Postavil se tedy do střehu…
Nastala zvláštní chvíle jakéhosi bezčasí, kdy sám Čas zatají dech, před tím, než nastane děsivý výbuch nekontrolovaného násilí…
Butler stisknul tlačítko, kterým odstartoval vysunutí štítů z neprůstřelného skla, stejně jako postranních křídel, použitelných jako pomocné štíty. Dalším tlačítkem se vysunul jeden z kulometů Bren. Útočníci přišli z nečekaného úhlu, kam mohl střílet jen tento. Harry Potter a ten starý bystrozor Alastor Moody, byli jediní, kteří byli mimo získaný trochu sporný kryt. Snape máchnul beze slov hůlkou a hlaveň zbraně se náhle ohnula téměř do pravého úhlu do stropu. Takhle jednoduché to tedy nebude…
Fawkes začal zpívat, ale Voldemort ho jediným bezeslovným kouzlem znehybnil v jakési pavučině, ve které se fénix mohl jen tiše zmítat. Pták dopadnul dosti tvrdě na zem kousek od Harryho.
Pošuk rovněž máchnul svou hůlkou, aby tak nastartoval předem připravené zábrany proti Přemisťování. Pak svou hůlku namířil na skupinu Smrtijedů za Voldemortem, který ale k Harryho překvapení svou hůlkou mířil za něj, na někoho z jeho přátel a spojenců…
*
Klusák si gratuloval k tomu, že strávil před odletem skoro dvě hodně nepříjemné hodiny navlékáním se do neprůstřelné kombinézy vyrobené přímo na jeho míry. Konečně se mu podařilo po nepříjemné půlhodině proniknout do Artemisova systému ochrany Fowl Manor. Bylo ještě štěstí, že si při jeho vylepšování nechal ukrytá zadní vrátka…
Do jednoho z notebooků, určených v laboratoři pouze pro pomocné účely, se kentaurovi podařilo ‘odchytit‘ Opalino červa a mohl ho tedy otestovat. Po další půlhodině mohl do systému vypustit vlastního červa, který umožňoval alespoň jemu samému vidět, co skutečně zabírají kamery sídla.
K svému zděšení uviděl kromě šílené šotky, krčící se i se čtveřicí zabijáků v jedné z vedlejších místností v přízemí, rovněž i partu podivných individuí, stojící proti Artemisovi, stejně proti jeho přátelům a klientům. Některé z těch nezvaných týpků dokonce dokázal poznat podle obrázků, získaných prostřednictvím nervového transformátoru z mozku Harryho Pottera…
„D’Arvit!“ zaklel Klusák nahlas.
*
Major Risk Chaluha rozdělil své mužstvo na čtyři čtyřčlenné týmy, v transportéru nechal jen Devina Olivu jako pilota a Grelpa Kostřavu jako zálohu.
Artemisův dům měl v podzemí své ‘dvojče‘ – model, který zásahovka používala pro nácvik práce v obzvláště nebezpečných místech světa blátivých. Teď měli tenhle nácvik nečekaným způsobem zúročit. Vzhledem k nutnosti zachovávání rádiového klidu i zneviditelnění, bylo trochu problém zajistit koordinaci. Risk vedl čtveřici, která měla vpadnout šotce do zad, Lemuela Gabra určil jako velitele zajišťovacího (a pochopitelně také vyprošťovacího) týmu, takže dovnitř jít neměl, pokud se něco hodně ošklivě nezvrtne…
*
Voldemort napřáhl hůlku a prohlásil:
„Pane Fowle, měl jste přijmout naši obchodní nabídku. Avada Kedavra!“
Butler se vrhnul do cesty zelenému paprsku z černokněžníkovy hůlky a postavil se před Artemise, kterého srazil k zemi. Vzápětí se k zemi poroučel sám, s očima nepřirozeně vytřeštěnýma…
„To sebeobětování se šíří jak epidemie!“ zaklel Voldemort. „Příležitostně ho potom někdo zabijte!“
Artemis odložil truchlení na pozdější chvíli, teď musel řešit pomstu. Na to ale potřeboval znovu získat kontrolu nad obranným systémem Fowl Manor, který je před tímto útokem vůbec nevaroval…
Draco Malfoy si poněkud teatrálně strhnul z tváře masku a namířil svou hůlku na Harryho:
„Avada Kedavra!“
Zelený paprsek z jeho hůlky se před Harryho obličejem odklonil a narazil do Nebelvírova meče. Ten se na okamžik zeleně rozzářil, trocha skřítkovy krve se skoro bez kouře odpařila. Harry vzápětí ucítil, jakoby jeho tělem od rukou až do nohou přešel úder střídavým proudem o vysokém napětí doprovázený vlnou smrtícího chladu. Přesto ale Harry zůstal naživu a dokonce dokázal dál stát vzpřímeně. Meč zřejmě fungoval jako jakýsi ’hromosvod‘ na kouzla…
Alastor Moody měl v principu dvě možnosti, co udělat. Buď se mohl pokusit dostat do relativního bezpečí pultu recepce ze čtyřpalcové oceli s kompozitním pancířem, nebo zaútočit s vědomím, že patrně nepřežije. Starý bystrozor uvažoval tak asi dvě sekundy, než s divokým výrazem obličeje a s rychle se otáčející magickou oční protézou začal vrhat kletbu za kletbou na skupinu Voldemortových přívrženců. Vybíral si spíš ty slabší ze Smrtijedů a než ho zasáhla kletba: ‘Avada Kedavra!‘ z rukou Severuse Snapea, dokázal vyřídit čtyři. V okamžiku smrti měl v obličeji podivně spokojený výraz, jako by byl rád, že svůj krk prodal opravdu draze…
Draco Malfoy v okamžiku, kdy jeho kletba selhala, vyrazil jakési trochu směšné zapištění, načež z jeho hůlky vyrazily plameny, které jeho tělo během pár úderů srdce zpopelnily. Neporušitelný slib si vybral svou první oběť. Ze Snapeovy hůlky vyrazily rovněž plameny, ale bývalý profesor prostě udělal nad svou hůlkou složité gesto levačkou a ta vzápětí zhasla.
„Zdá se, že jsi opravdu o dost schopnější a užitečnější čaroděj, než Draco Malfoy, Severusi!“ konstatoval Voldemort pochvalným tónem. „Dostals i toho Pošuka…“
„Další, koho ‘si zradil, co Srabusi?!“ dostal ze sebe konečně Harry. „Nejdřív naši, pak Sírius, Remus a nakonec i Brumbál…“
Když zjistil, že jej Nebelvírův meč nečekaně zachránil proti smrtící kletbě, byť vyslovené nepříliš schopným mladým čarodějem, rozhodl se Harry vsadit vše na jednu kartu. Vydal se Voldemortovi v ústrety s cílem bodnout do něj právě tím mečem. Pokud by to nestačilo, zkusí třeba ještě něco dalšího… Jeho ponětí o šermu, navzdory několika lekcím poskytnutých Nebelvírovým přízrakem, sice končilo u: ‘Držet za tupý konec a ten špičatý strkat do jiných lidí…‘, ale Voldemort díky svému snad až příliš namyšlenému spolehnutí se na pouhá kouzla ze šermu rozhodně víc neovládal. Totéž platilo i pro ostatní Smrtijedy, jinak by platila známá slova klasika: ‘Každý šermíř na hovno, když nepřátel nerovno‘…
Snape se zdál být Harryho provokací patřičně naštvaný, až vytočený:
„Vždycky jsem byl věrný stoupenec Pána Zla, nikoho jsem nikdy nezradil. Na to je specialista támhle ten zbabělý Červíček – zakrslíček…“ ukázal za sebe palcem levé ruky.
Vzápětí toutéž rukou vytáhnul zrcátko a poskakujícího mrňavce za zády si nevšímal:
„Potřebujeme sem draka. Hned!“
To byla pro Petra Pettigrewa nejspíš poslední kapka:
„Ty zmetku!“ zaječel a bodnul ho zezadu nožem. „Ty už mě nikdy v životě ponižovat nebudeš!“
Musel mít pořádný vztek, protože Harry ke svému překvapení uviděl procházet zakrvácenou špičku nože ze Snapeova břicha a obličej bývalého profesora lektvarů ztratil svůj obvyklý nadřazený úšklebek. Dalo by se naopak říci, že poněkud zhloupnul… Červíčka zabil jeden ze Smrtijedů, takže svého bývalého spolužáka a současného ‘spoluspiklence‘ přežil jen o pár sekund, nicméně podařilo se mu ostatní útočníky právě na těch pár sekund slušně konsternovat a Harry to musel rychle využít. Voldemort vypadal, že není tímto vývojem zrovna třikrát potěšen…
Když se zavražděný Snape sesunul k zemi, vykutálel se mu z vnitřní kapsy hábitu zlatý dvouuchý pohár, který byl dědictvím po Helze z Mrzimoru. Harry pustil meč levou rukou a udělal gesto, kterým si pohár přitáhnul. Nebyl si jist, jestli to byla náhoda, reflex nebo vedení duchem Godrika Nebelvíra, ale pohár se mu podařilo zasáhnout lehkým sekem v letu a přetnout na dvě poněkud nestejné poloviny. Na meči se objevila prasklina, kterou nikdo nepostřel. Byla sice zatím jen jako vlas, ale časem kvůli ní může meč snadno prasknout.
Voldemort sebou trhnul, ale pak se zašklebil.
„Tohle ti nebude stačit, Harry!“ tvářil se vítězoslavně. „TY MNE zabít nedokážeš! Mors tua vita mea - Tvá smrt je můj život.“
Harry neodpověděl, ale udělal další krok směrem k černokněžníkovi.
„No tak, zabijte ho konečně už někdo!“ zaječel na zbývající Smrtijedy.
„Meum est propositum in taverna mori,“ řekl nečekaně Nebelvírův přízrak Harryho hlasem vysloveným Haryho ústy. „Mým záměrem je zemřít v hospodě.“
*
Když Ark Sool uviděl, že do Fowl Manor nabíhá skupina skřítků ze zásahovky, málem ho kleplo. Vydal se ale za nimi, aby zajistil, že se odtud ani Artemis Fowl, ani Klusák nebo Myrta Krátká nedostanou živí.
Pak se mu ale stalo to, co by nemělo postihnout ani toho nejzelenějšího nováčka. Reakce na nepovolený vstup do lidského sídla mu způsobila nevolnost a on si zajistil ’plnou vázu‘ – nazvracel si do helmy a neměl žádného parťáka, který by mu ji otevřel. Pomalu upadal do bezvědomí způsobeného nedostatkem kyslíku, když část zvratků vdechl…
*
Když Opal Koboi viděla na obrazovce monitoru, že Butler padnul mrtvý k zemi, rozdala svým zabijákům maličké powerbooky, nastavené tak, aby v každém bylo vidět, co kamery skutečně vidí, nikoli falešný obraz posílaný Artemisovi do velína. Její zabijáci si vyměnili zásobníky s municí za průbojnou, aby mohli střílet po lidech ukrytých za neprůstřelným pultem v recepci.
Na rozdíl od ‘první útočné vlny‘ nehodlala šotka použít taktiku silného frontálního náporu, ale rozdělila své zabijáky tak, aby Artemise a jeho přátele mohli napadnout z různých směrů a nepředstavovali společný cíl. Arno Blunta si nechala k ruce, ostatním vyznačila ‘trasy postupu‘.
„Zabijte každého, kdo bude stát v cestě!“ rozhodla.
*
Mundungus Fletcher ležel na zemi a předstíral bezvědomí, aby ho nikdo nemohl hnát do boje. Ve chvíli, kdy koutkem oka zahlédl zelený záblesk kletby: ‘Avada Kedavra!‘, proběhl mu před očima nezanedbatelný úsek života a on usoudil, že by se ještě na nějaký ten kousek rád podíval.
Ginny s Hermionou a Ronem zkusili vypálit na Smrtijedy pár kleteb, ale nikdo neměl žaludek nebo nervy na použití kletby: ‘Avada Kedavra!‘ Jejich činnost přilákala Voldemortovu pozornost. Protože se mu zdálo, že na Harryho nějak moc kouzla nepůsobí, zkusil získat nějaké informace od Harryho přátel nebo někoho z nich přeměnit ve svého spojence. Trochu nečekaně pak od zrzky, která vyčarovala jeho Smrtijedům před obličej obrovského netopýra, ucítil náznak spojení se svou myslí. Šel po tom vlákně a našel stopu, podle které byla dívka před lety posednuta jeho vzpomínkou, uloženou v sešitě. Chabý odpor její mysli hravě prorazil.
Hermiona zasáhla jednoho ze Smrtijedů matoucím kouzlem, ale než pomatenec stihnul někoho zabít, usmrtil ho kolega, který teď stál s Voldemortem proti Harrymu sám. Ginny náhle začaly podivně červeně zářit oči. Mladá rusovláska se otočila ke svému bratrovi a vypustila na něj z hůlky červený záblesk omračovací kletby. Ron zvrátil oči vsloup, sesunul se k zemi a zmizel. Hermiona neměla zrovna moc času pátrat po tom, kam se poděla, protože očarovaná Ginny se otočila k ní a namířila na ní hůlku. Bylo dost děsivé pozorovat, jak Ginny cukají jednotlivé svaly obličeje, jako by uvnitř její hlavy probíhal tvrdý zápas emocí. Hermiona nemohla vědět, že se její přítelkyně z posledních sil mysli brání ovládnutí a prohrává…
„Sakra!“ odtušil Sláma Hraboš a pootočil ovládáním na Neutrinu 2000 na nižší výkon.
Před tím se mu sice podařilo dva z nezvaných hostů zabít, ale teď se krčil za kovovou částí pultu, když ho zelený paprsek minul sotva o půl palce. To co viděl za pultem, se mu vůbec nezamlouvalo. Nejchytřejší z mladých čarodějů, Hermiona zrovna držela rusovlasou Harryho přítelkyni za pravačku a bránila jí v užití hůlky. Ta stejným způsobem držela jí a navíc se chovala zcela bez veškerých ohledů, které naproti tomu Hermioně bránily v použití hrubé síly vůči kamarádce.
Záblesk ze Slámovy pistole odeslal zrzku do bezvědomí a ta stejně jako její bratr zmizela.
„Co to má znamenat?!“ zeptala se Hermiona trochu zbytečně nahlas a v jejím hlase zazníval podtón rodící se hysterie. „Kam zmizeli?!“
„Dostali se mimo Pole Zastaveného Času,“ odtušil od klávesnice, ze které se pokoušel získat znovu kontrolu nad bezpečnostním systémem celého Fowl Manor, Artemis. „Když je někdo v Poli Zastaveného Času, nemůže normálním způsobem usnout, je to vlastně jeho mysl, která ho drží uvězněného v Poli, proto když omdlí, sní prášky na spaní a podobně, uvolní se. Musí to být Opal Koboi, kdo ho spustil. Klusák by to za těchhle okolností sám neudělal, nikdo by nám nemohl přijít na pomoc. Ta mizerná vražedkyně se tu někde schovává a nejspíš nebude sama. Voldemorta nechá udělat špinavou práci, tedy pozabíjet co nejvíc z nás.“
„Ale Artemisi,“ namítla Hermiona. „Vždyť ti mrtví tu zůstávají a nemizí odsud!“
„Hermiono, mrtvá hmota je přítomná jak v Poli Zastaveného Času, tak mimo něj v normálním čase. Kdyby někdo nezúčastněný procházel Fowl Manor, ty mrtvoly by viděl, ale nás ne. My jsme vlastně skřítčím kouzlem uvěznění mezi dvěma okamžiky…“
*
Myrta Krátká i Rehek Mandragora vzlétli a zahalili se do štítu v okamžiku, kdy Smrtijedi přišli.
Bývalá policistka si nastavila Neutrino na nejvyšší výkon, k usmrcení. Jednoho z příchozích zasáhla, pak ale dostala špatný nápad, zasáhnout Neutrinem 2000 samotného lorda Voldemorta. Toho ovšem dávka náboje, která by měla, podle Klusákovy trochu velkohubé propagandy, stačit na odpaření slona, moc nezranila. Díky nečekanému útoku ale o Myrtě věděl a zasáhl ji, byť naslepo, kletbou: ‘Avada Kedavra!‘
Kouzlo ji odhodilo ke zdi, křídla naštěstí neselhala, ale skřítka v nich zůstala bezmocně viset. Myrta cítila, jak jí strašlivý chlad ochromuje a vysává z ní kouzlo a s ním i život. Nadzemní kombinéza ji sice trochu ochránila, ale i tak se potácela na pokraji bezvědomí a cítila se slabá jak moucha, jen ji zaplácnout…
Rehek chtěl znovu použít své kouzlo a změnit jednoho ze Smrtijedů v hromádku nafialovělého rosolu. Jen díky hbitosti křídel si to sám neodskákal. Slétl za pult a přistál u zabitého Butlera. Byl jediný, kdo osobního strážce viděl a taky kdo si všimnul modravých jiskřiček, které poskakovaly v jeho očích a naznačovaly, že skřítčí kouzlo to s ním ještě nevzdalo. Před nějakou dobou ho přivedla k životu kapitánka Myrta Krátká a teď by to měl zkusit víl, protože zabijákovy zkušenosti mohly být tím jediným, co by je mohlo ještě zachránit.
„Hoj!“ prohlásil a chytil sluhovu hlavu mezi svýma rukama. Začaly z nich vyskakovat modré jiskry, které se nořily do hrudníku, aby rozběhly srdce zastavené smrtící kletbou…
*
Artemis Fowl konečně objevil Opalino červa v systému. Přesněji řečeno, našel několik jeho verzí. Byl to pěkně chytře vymyšlený program, který se sám upravoval, aby proklouzl hlídacím procedurám systému, an kterém s Artemisem spolupracoval i geniální kentaur Klusák. Kdyby Opal Koboi nebyla psychopatická vražedkyně, byl by z ní užitečný spojenec. Takhle ji bude muset o to spíš zlikvidovat, pro dva geniální zločince je Zeměkoule trochu malá…
Našel dokonce i Klusákův ‘protiprogram‘, který by patrně byl schopný převzít kontrolu nad sítí, jen bylo otázkou, jestli na to bude dost času a jestli si toho psychopatická šotka nevšimne.
On sám teď měl zatím k dispozici jen ovládání obrany velína, které bylo právě pro podobný případ zcela oddělené od vnitřní sítě Fowl Manor a dávalo mu kromě několika málo kamer přímo ve vstupní hale k dispozici také oba kulomety Bren, byť jeden z nich byl momentálně vyřazený a druhý mimo záměrný úhel, jedno zalafetované počítačem ovládané Neutrinum 2000, které, díky lepšímu chlazení zajištěnému umístěním v pultu, disponovalo ještě čtvrtým výkonnostním stupněm – ‘zázrakem z kremační pece‘. Problém byl, že v cestě palbě na samozvaného lorda Voldemorta a posledního živého Smrtijeda stál Harry Potter. Počítač sice navrhnul jeho omráčení slabším výbojem, ale ta šílená věštkyně mohla mít i pravdu a Artemis tu nehodlal zůstat s tímhle černokněžníkem bez náležitého spojence…
*
Skřítci z LEPREko měli už prvního padlého. Kapitán Dakso Hrouzek byl gnóm a jen stěží udržoval váhový a rychlostní limit, platný pro skřítčí policii. Jeden ze Smrtijedů měl cestou pocit, že něco zahlédl, takže tam vypustil Kletbu Smrti. Odpudivá ironie osudu byla v tom, že černokněžník ani netušil, že skutečně někoho zasáhnul, protože nikoho přímo neviděl. Teď to pro skřítky ze zásahovky začalo být opravdu osobní…
*
Harry náhle stál jen proti dvěma nepřátelům. To by zdánlivě nebylo tak zlé, kdyby jeden z nich nebyl lord Voldemort. Přesto měl zvláštní pocit, jako by cítil na rameni uklidňující ruku mocného čaroděje, možná mocnějšího, než byl sám Brumbál. Současně taky pociťoval podivnou lehkost a jiné následky dílem rauše z vyplaveného adrenalinu, dílem ztráty krve způsobené tím, že některé kletby jej aspoň zčásti zasáhly, vzdor ochraně z kouzla Nebelvírova meče…
–Potřebuju, aby sis zachoval odvahu i odhodlání, – uslyšel Harry hlas ve své mysli. –Prostřednictvím tvé statečnosti ti mohu aspoň trochu pomoct…– vysvětloval Nebelvírův přízrak.
Harry udělal další krok ke svému protivníkovi. Letmým pohybem planoucího meče cestou prořízl podivnou magickou pavučinu poutající Fawkese. Ten se začal okamžitě uvolňovat z nepříjemných pout.
Levou rukou pak pustil meč a vytáhnul revolver Smith &Wesson Centennial 940. Dvěma výstřely zasáhnul Voldemorta do hrudníku. Ten se sice složil k zemi, ale už vzápětí Harry viděl, jak se černokněžník už zas zvedá i se svou hůlkou.
Poslední ze Smrtijedů na Harryho znovu seslal kletbu: ‘Avada Kedavra!‘ Kouzlo bylo natolik silné, že Harrymu málem vyrazilo meč z ruky.
„Stultorum mater sempiter gravida,“ odtušil Harryho hlasem Nebelvírův přízrak skoro smutně. „Matka hlupáků je stále těhotná.“
S těmi slovy otočil Smith &Wesson na posledního ze Smrtijedů a zajistil mu bezplatné osvícení po jogínském způsobu Ádžná – třetí oko přímo uprostřed čela…
*
Klusák se konečně dostal ven z Artemisovo laboratoře. S pouhým Neutrinem 2000 si přeci jen připadal trochu ‘podzbrojený‘, takže se rozhodl dostat do svého transportéru, odkud hodlal jednak vypojit Pole Zastaveného Času a jednak si vzít nějaké těžší zbraně, nejlépe příďové paprskomety vlastního transportéru…
Cestou ho ale zahlédl Michail Ivanovič Medvědov. Ten šel vyznačenou trasou a trochu brblal, že mu v pomstě na Butlerovi zabránil ten podivný holohlavec s červenýma očima. V rukou držel útočnou pušku 9A-91* (* poznámka autora – odvozeno od Kalašnikova, náboj 9 na 39 mm – náboj pro AK-47 rozšířený ze 7.62 na 9 mm), která v jeho mohutných rukou připomínala spíš dětskou hračku. Jegor Trofimovič Bjeljajev, kontakt z tulského KBP* (* poznámka autora - Konstrukcijonnoje Bjuro Priborov – Konstrukční Úřad Přístrojů, navzdory jménu konstruuje hlavně zbraně), mu jí dodal sestavenou z neočíslovaných součástek a stejně tak i k ní připojený podvěsný granátomet.
„Čtó?! Kjentávr?!“ sklouznul překvapeně do své mateřštiny. „Něvazmožno!“
Navzdory pochybnostem ale na prchajícího Klusáka vystřelil pětirannou dávku a kentaur vzdor svým reflexům i neprůstřelné kombinéze utrpěl dva zásahy, jeden prošel břichem a po druhém se mu teď začaly plíce plnit krví. V ten moment zapomněl na jakoukoli mírumilovnost a zasáhl vrahouna Neutrinem nastaveným na maximální výkon. Bývalý Agent KGB se lehce seškvařený sesunul k zemi.
„Pazdravljaj v Ádu, súkin syn!“ rozloučil se s ním Klusák.
Pak sám porušil rádiový klid, když zapnul vysílačku:
„Všem z LEPREko! Jsem postřelený a potřebuju okamžitou pomoc!“
Zapnul naváděcí radiomaják a než omdlel, poslední vědomou myšlenkou zadoufal, že dřív přijdou přátelé, a ne Opal Koboi…
*
Rehek Mandragora se držel Butlerova zmítajícího se těla, aby usměrnil léčení. Neměl ale sám dost síly a mohutný tělesný strážce ho odmrštil pryč, bohužel zrovna do rány příchozí Opal Koboi. Ta nezaváhala a skřítka zasáhla ohnivou koulí. Arno Blunt víla ječícího bolestí dorazil výstřelem ze své útočné pušky Colt-Commando XM-177, ani ne tak ze soucitu, jako spíš z toho důvodu, že ho ten řev rozčiloval…
Butler se cítil jako starý Chevrolet, který někdo vytáhnul z vrakoviště, zběžně promazal a teď na dálnici tlačí plyn cihlou až na podlahu. Přesto věděl, že nemá čas se příliš dlouho vzpamatovávat, protože by už taky nemusel uspět. Velmi rychle zvážil situaci a příchozí dvojici vyhodnotil jako momentálně největší riziko pro svého představeného. Odkulil se a z Uzi-Mini oba ‘pokropil‘ několika dlouhými dávkami. Arno Blunt sice měl neprůstřelnou vestu a Opal Koboi měla skřítčí neprůstřelnou kombinézu a policejní helmu, ale dávka devítimilimetrové munice potažené teflonem naštěstí spolehlivě usmrtila oba.
*
Devin Oliva a Grelp Kostřava sledovali z transportéru draka, jak se zvedá do vzduchu. Krátce se na sebe podívali Ten se rozhodně nesmí dostat blízko skřítků z LEPREko!
Devin zvednul transportér, Grelp zadal palubnímu počítači, aby draka oskenoval a spočítal dávku výboje z palubních zbraní policejního letounu. Doporučený údaj ještě trochu zvýšil a bez zbytečného varování na draka vypálil. Zasažený drak spadnul dolů k zemi jako kámen a polámal si křídla. Letec na jeho zádech skončil pod zvířetem a i shora bylo vidět, že jeho zranění jsou ‘neslučitelná se životem‘…
Dva blátivé, kteří se před odletem promenovali okolo draka, omráčili rozptýleným zábleskem s tím, že později ověří, co byli vlastně zač…
*
Mahmúd Džalál Femarí vběhl do vstupní haly vchodem, který mu Madam Belinda zadala, ale dostal se do palebného pole automatické obrany velína.
„Alláhu…“ stihnul jenom říct, než jeho částečně zpopelněná mrtvola dopadla na zem.
„…Akbar!“ dodal s jistou ironií v hlase Sláma Hraboš, když zahlédl efektní odchod mudžáhída do ‘nebeského bordelu‘ za svými dvaasedmdesáti huriskami z Alláhova ráje, nebo možná spíš na osobní pohovor se Šajtánem, jak že to bylo se všemi těmi vraždami…
*
Lemuel Gabro zaslechl Klusákovo volání o pomoc a vyhodnotil ho jako věrohodné a nařídil opatrný přesun na pomoc. Sám nemohl tušit, že tím svým podřízeným zachraňuje život, protože v okamžiku, kdy automatika Opalino člunu přestala snímat její životní funkce, nastartovala plán B konkrétně spočívající v odpálení biobomby ve Fowl Manor.
Skřítci našli zraněného kentaura i ožehlé zbytky bývalého agenta KGB. Pravda je, že rozsah Klusákových zranění byl takový, že vyčerpal veškerý potenciál Léčení celé skřítčí čtveřice…
*
Skřítci v transportéru zásahovky rozhodně zbytečně neotáleli, když jim termosken hlásil, že v šotčině transportéru nastartoval motor biobomby. Zásah plnou silou palubních zbraní transportér roztrhal na kusy a navíc také odpálil biobombu.
Jediné štěstí bylo, že v dosahu účinnosti Soliniové ‘modré sprchy‘ byl jen drak a oba podezřelí blátiví, které holt už jaksi vyslechnout nebude možné…
*
Harry stál proti Voldemortovi a jen cípkem vědomí vnímal tartas za svými zády. Vystřelil na jeho hlavu a pozoroval, jak se otvor v černokněžníkově čele zase uzavírá novou tkání.
Jeho protivník se rozmáchnul rukou s hůlkou, aby znovu vrhnul nějaké zaklínadlo nebo kletbu, ale Harry máchl planoucím mečem a pravačku mu odťal kousek za zápěstím i s tou hůlkou.
Ruka dopadla na zem a kupodivu skoro nekrvácela. Rána byla plamenem kauterizována. Harry poklekl na levé koleno a současně bodnul, díky pokleknutí získal trochu víc síly, aby meč jistěji prošel skrz hrudní koš do srdce. Lord Voldemort připomínal divnou můru, napíchnutou entomologem na špendlík, jenomže obráceně.
Černokněžník ze svého hábitu vytáhnul dýku, kterou se Harryho pokusil bodnout, ale ten mu ji kopnutím vyrazil z ruky. Nebyl si jist, nakolik ho vede sám Nebelvír, ale podrazil protivníkovi nohu a když ležel na zemi, šlápnul mu na hrudník vedle meče, aby se mohl pořádně opřít a zbraň vytrhnout. Na čepeli byla celá síť vlasových prasklin a bylo zřejmé, že meč už nebude moc dlouho k potřebě. Voldemort se zatím držel života víc, než Helviti své víry, ale Harry byl odhodlán to svinstvo konečně ‘uklidit‘…
Z kapsy vytáhnul levou rukou Zmijozelův medailon na zlatém řetězu. Roztočil ho, jako kdyby byl jihoamerický gaučo se svým bollas a vzápětí medailonem máchnul. Vypadalo to, jako by had na medailonu ožil a zaútočil jako Bičovka - Ahaetulla prasina, ovinul se totiž kolem Voldemortova krku tak, že vlastní medailonek byl právě nahoře.
Harry uchopil meč znovu pevně oběma rukama a dřevorubeckým úderem rozetnul medailon na dvě poloviny a současně černokněžníkovi odťal hlavu. Ta se po pádu pootočila, takže levým okem Voldemort koukal do podlahy, ale pravé se hrozivě koulelo a dívalo se přímo na Harryho. Trup i odťatá ruka začaly hořet a meč se v rukou rozpadl na rozpálené kousky, které Harry přihodil k trupu, stejně, jako k němu kopnutím poslal odťatou pravačku a hůlku. Oheň plápolal zelenorudými plameny a strávil všechno velmi hladově během pár úderů srdce.
Hlava stále ležela na zemi, vyteklo z ní jen minimum krve a stále trochu hýbala spodní čelistí. Nejspíš jen díky přeseknutí jazylky nebylo nic slyšet a veškerý zbytek magické moci Voldemort spotřebovával na to, aby se udržel naživu alespoň v takhle malé části tělesné schránky. Harry vytáhnul svou hůlku a namířil ji na hlavu:
„Avada Kedavra!“
*
Lin che-Juej nebyl hloupý a zvolil jinou cestu, než mu jeho ‘šéfová‘ určila. Na monitoru powerbooku viděl neslavný konec svých kolegů i hemžení podivných minilidiček, snad bojových robotů, nebo čeho. Netušil, že Artemis Fowl s Klusákovou pomocí už ovládl obranný systém Fowl Manor a že Butler si od Harryho Pottera vypůjčil neviditelný plášť. Zdálo se, že je, oproti skřítčí kamfolii, člověk pod ním o poznání méně zřetelný, byť ne zcela neviditelný pro kamery bezpečnostního systému. Na monitoru laptopu cestou sledoval, kde by čínský zabiják měl být a když zjistil, že by mu měl být za zády, prostřelil několikrát dveře, za kterými Lin che-Juej byl. Nedal mu možnost předvést, jak skvěle ovládá kung-fu i rozsáhlý arzenál chladných i palných zbraní, které si s sebou nesl.
Butler pak dveře otevřel a ležícího Číňana ještě střelil do hlavy.
„To nebylo právě sportovní!“ ozval se za ním jeden skřítek ze zásahovky, který osobního strážce doprovázel a jistil.
„Můžeš si jít stěžovat na Mezinárodní Olympijský Výbor!“ zavrčel Butler.
*
Klusák vypojil Pole Zastaveného Času, takže se oba bezvědomí sourozenci Weasleovi znovu objevili.
Rona Hermiona probudila kouzlem: „Enervate!“, ale Ginny na kouzlo nereagovala. Když k ní přistoupil jeden ze skřítků ze zásahovky, aby vyzkoušel své zbytky kouzelného Léčení, modrá jiskra se mu vrátila do prstu s bolestivým prásknutím. Chvíli si třel brnící prsty a kroutil hlavou.
Butler, který jako většina schopných zabijáků uměl alespoň zčásti ošetřovat nejrůznější zranění, ji prohlédl a mohl konstatovat jen to, co viděli i ostatní. Dech byl slabý, povrchní a přerývaný, puls sotva hmatný, kůže pobledlá s modravým nádechem a sliznice rtů promodralé do fialova, vše svědčící pro hypoxii, jen nikdo nevěděl, jak dlouhou, protože ani Klusák nedovedl na minutu přesně určit, jak dlouho mohla v bezvědomí pobýt mimo Pole zastaveného Času.
Hermiona i Artemis se dívali a tvářili tak nějak uraženě, jak to, že je jejich intelekt zradil zrovna v tom momentě, kdy jej bylo nejvíc zapotřebí…
Pak se mladý irský zločinec náhle usmál:
„Zkus pohádkovou klasiku Harry!“
Hermiona se udeřila otevřenou dlaní do čela.
„No jasně, Brumbál ti to přeci říkal, že proti Voldemortovi je tvou zbraní láska!“
Harry na oba koukal s výrazem totálního nepochopení v obličeji.
„Polib ji, ty troubo!“ přeložil mu to permoník Sláma.
Následující scéna skutečně vypadala jako absurdní ochotnická variace na téma ‘Probuzení Šípkové Růženky‘, byť se do toho motal skřítčí léčitel, který probuzené Ginny bránil vstát ze země a různě ji proklepával.
„Vyšší nervové a mozkové funkce prověříme později…“ říkal trochu nepřítomně, když si ověřil, že ‘pacientka‘ poznává aspoň někoho z okolí (Oslovení „Harry!“) a že si i uvědomuje svou identitu (když se představila jako Guinevera Weasleyová, pro přátele Ginny). „Židli!“ štěknul ještě za sebe, pak teprve dovolil, aby jí pomohli posadit…
*
Voldmeortova hlava po zásahu Kletbou Smrti trochu zplihla a znovu se v ní objevil otvor po kulce. Harry ji uložil do líhformolové fixáže, stejně jako hlavu Belatrix Lestrangeové.
Náhle se ze zahrady ozval výbuch protipěchotní miny, které na pozemku rozmístil Butler. Na monitorech normálních kamer nebylo vidět nic, ale termokamery ukazovaly postup dost velkého počtu mužů zahradou, z toho dva zůstali u poraněného. Zřejmě se chránili kouzlem neviditelnosti nebo neviditelným pláštěm.
„Máme další návštěvu…“ konstatoval Butler trochu zbytečně…