16. Pecunia non olet

Artemisovy prsty se bleskově rozeběhly nad klávesnicemi. Doplňoval údaje i příkazy do několika počítačů. Do již připraveného balíku dat přibylo několik sestříhaných záznamů z bezpečnostních kamer. Pokud se s ním něco stane a během tří týdnů nedostane čekající website zastavovací heslo, obdrží celý informační balík několik významných tajných služeb a na své osobní počítače i premiéři vybraných zemí, včetně Irské republiky, Velké Británie nebo prezidenta Spojených Států.
Současně začnou některé továrny, vlastněné Fowl Industries prostřednictvím nenápadně nastrčených společností, vyrábět speciální vybavení. Vybavení určené pro kohokoli, kdo by se chtěl s čaroději vypořádat a potřeboval by neutralizovat výhody z kouzel neviditelnosti, ‘zahnutí prostoru‘ nebo ovládání mysli. Pravděpodobnost, že by tajné služby nechaly takovou příležitost nevyužitou, je zhruba stejná, jako, že se mohamedánští duchovní shodnou na fatvě proti islámským teroristům…
Risk Chaluha rozdělil své skřítky opět do několika skupin, které se měly pod štítem proplížit domem a dostat útočníkům do zad. Ty s už vyčerpaným kouzlem rozmístil jako ostřelovače do relativně bezpečnějších krytých zákoutí vstupní haly a přikázal jim skrýt se pod kamfoliemi. Myrta Krátká se po zásahu smrtícím kouzlem cítila, jako po otravě jedem podzemního trolla. Proto po Riskově pokynu ani nenamítla, že jako civilistka nepodléhá jeho rozkazům a ukryla se na určené místo…
„Máme spojení dolů,“ konstatoval spokojeně Klusák.
Monitor videotelefonu ve velíně přestal zrnit a na jeho obrazovce se objevila generálka Vinyáya.
„Velitel Ark Sool se někam nějak ztratil a není se ho možné dovolat!“ konstatovala. „Než se ho podaří najít a obnovit s ním spojení, přebírám velení a pověřuji vás řízením operace ‘Fowl Manor‘, majore,“ oslovila Riska Chaluhu. „Máte zatím volnou ruku, jen se pokuste nás nezatáhnout do mezidruhové války, pokud to nebude absolutně nevyhnutelné. Na rozdíl od většiny, co si tu pohodlně otlačuje zadek, si já ale pamatuju, že Artemisovi Fowlovi dost dlužíme za záchranu Jistoty. Jakmile to půjde, jdu s posilami nahoru za vámi, ale nějakou chvíli to zabere. Rada od vás ale bude chtít slyšet tím podrobnější hlášení, čím větší průser se nakonec nahoře semele…“
Když Artemis viděl, jak si Harry i ostatní dobíjejí zbraně ostrou municí, skoro nevinně poznamenal:
„Dokud nebude jisté, že se mýlím, radši nikoho nezabíjejte. Myslím, že tohle budou ve skutečnosti bystrozorové a že si myslí, že nám jdou na pomoc…“
*
Rufus Brousek s Diarmuidem O’Manionem zírali, jak se pole Zastaveného Času zamihotalo a zmizelo. Leprikón, kterého tímto úkolem irský ministr kouzel pověřil, se přitom ještě nevrátil. Přesto začali rozdělovat bystrozory do útočných skupin. Brousek byl sám ještě natolik bystrozorem, že se jen s obtížemi rozhodl nejít v prvním sledu. Dalo se mu sice vyčíst ledasco, ale nebyla to zbabělost. O’Manionovi nezbylo, než se sám rovněž přidat do jedné skupiny druhého sledu. V tichosti se rozdělili a vyrazili k Fowl Manor…
*
„Hovoří k vám Artemis Fowl Junior, správce Fowl Manor. Uložte hůlky do kapes a zrušte kouzla neviditelnosti!“ ozval se domem hlas, zesílený mnoha reflektory. „Kdo tak neučiní během deseti sekund, bude omráčen do hlubokého bezvědomí, takže se postavte tak, abyste se v případě pádu vyhnuli zranění.“
Bystrozorové byli překvapeni, ale většina uposlechla. Příklad Paedrica O’Flannagana, který došlápl na protipěchotní minu a přišel o nohu, byl pro ně dostatečným varováním.
„Deset devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna, nula. Kdo má ještě v ruce hůlku, nebo ho není vidět, připravte se na bezvědomí.“
Potom Artemis nadiktoval povel gnómštinou. To byl celkem jednoduché zajištění domu, systém reagoval, po kontrole obrazu oční sítnice, na povely v tomto jazyce pronesené Artemisovým jazykem. Major Chaluha na to reagoval trochu podrážděným pozdvižením obočí.
Porůznu po domě se zhroutilo osm lidí.
„Vemte omráčené do vstupní haly a laskavě se sem všichni shromážděte!“ přikázal znovu Artemis. „Tady bude možné i ošetřit raněné…“
*
Bystrozorům se zrovna moc nechtělo vzdát, ale oba ministři po poučení příkladem bezvědomých jim k tomu dali raději jednoznačný příkaz.
Měli zvláštní pocit, jako by jejich kroky po domě hlídalo ještě něco trochu jiného, než obyčejné mudlovské bezpečnostní kamery…
*
Harry s přáteli sledoval, jak se víc, jak třicet čarodějů přišlo do haly, někteří v bezvědomí neseni mezi dvěma kolegy. Na prahu haly se zarazili, když se podívali na výsledky masakru, zvlášť na obě hlavy plovoucí ve svých skleněných válcích plných líhformolové fixáže…
U recepčního pultu, poznamenaného, stejně jako okolní stěny, dírkami po kulkách a stopami po zášlezích obyčejného i magického ohně. Za pultem byli zřetelně vidět kromě mladých čarodějů z Bradavic, známého zloděje Mundunguse Fletchera také nápadně velkého holohlavého muže v tmavém obleku a podivně bledého mladíka, který na příchozí shlížel s jakýmsi pobaveným úsměvem. V dokonale střiženém tmavém obleku trochu připomínal upíra, ale bylo zřetelné, že je to mudla. Po příchodu celé skupiny bystrozorů pozvedl na vteřinu jedno obočí, pak cosi řekl do mikrofonu jazykem, který nikdo z příchozích neznal, byť vzdáleně připomínal skřetí hudrovštinu, ale s mnoha neznámými slovy…
„Vítám vás na Fowl Manor, přátelé,“ ozval se poté. „Dorazili jste právě včas k obchodnímu jednání.“
Mnozí z příchozích nedokázalo poskládat své obličeje jinak, než jako vyjádření nechápavého údivu.
„S vámi jednat nebudeme!“ ozval se kdosi z příchozích. „Buďte rádi, jestli neskončíte v Azkabanu!“
„Pan ministr!“ vyhrknul Ron a ukázal na Rufuse Brouska, špatně zřetelného v chumlu bystrozorů.
„Pan ministr?!“ nehodlal se Artemis nechat zaskočit. „Ministr kouzel Spojeného Království Velké Británie a Severního Irska?! Ten ale na území Irské Republiky přeci nemůže mít pravomoc zasahovat!“
„Mé jméno je Diarmuid O’Manion a jsem ministrem kouzel Irské Republiky,“ ozval se další z příchozích. „Kolega Brousek je tu se svými lidmi v rámci společné akce k osvobození jistého Harryho Pottera.“
„To jsem já,“ připustil Harry. „Ale mě nebylo potřeba osvobo…“
„Jak tady vidíte, můžeme vám předat ostatky několika zvlášť intenzivně hledaných zločinců,“ přerušil Artemis Fowl Harryho a ukázal na mrtvé a na obě naložené hlavy. „Vzhledem k tomu, že v boji s nimi a s jejich kolaboranty, padl jednak pan Alastor Moody, jednak pár mých přátel a spojenců. Navíc jsme s tímto měli dost velké výlohy, jejichž proplacení budeme pochopitelně požadovat po vás…“
„To odporuje zavedeným pravidlům!“ vzpouzel se Rufus Brousek. „Mudlům se nedovoluje, aby věděli pravdu o kouzelnících, pokud nejde o jejich rodinné příslušníky…“
„Chcete snad dopadnout jako stratég Aristidés, kterého po zajištění vítězství nad Peršany vyhnali Atéňané z města? Nebo jako Winston Churchill, kterého na sklonku druhé světové války vyměnili za nicku Clemense Atleeho, aby jim v pozici premiéra nepřipomínal jejich předválečnou zbabělost, se kterou nechali Hitlera zničit Československo? Ta situace je mimochodem až nápadně podobná…“ poznamenal k němu Artemis. „Pana Pottera jsem si dovolil přesunout sem, protože se mi to jevilo jako bezpečnější, aby nebyl vystaven obvyklé britské zbabělosti…“
„BRITSKÉ ZBABĚLOSTI!?!“ zaječel kdosi z bystrozorů. „CO TÍM CHCETE SAKRA ŘÍCT?!“
„Třeba takovou maličkost, že Velká Británie během První světové války popravila ze všech zúčastněných stran zdaleka nejvíc vlastních vojáků pro zbabělost. Část z popravených byla určitě jen obětními beránky za neschopné, ale aristokratické, důstojníky, ale nejspíš ne všichni. Před Druhou světovou válkou vaše země zbaběle donutila mrňavou zemičku ze středu Evropy, aby vykoupila prý ‘mír pro tuhle generaci‘ a umožnila Hitlerovi, aby se v Československu dozbrojil a Polsko s Francií porazil o to snáze. Všichni sice říkají, že to byl Neville Chamberlain, kdo to prosadil. Většina Britů měla ale tehdy radost, že jejich vojáci nebudou umírat kvůli zemi, o které ani nikdy v životě neslyšeli. Na Winstona Churchilla koukali jako na válečného štváče, když říkal, že měli možnost vybrat si mezi hanbou a válkou, zvolili hanbu a budou mít válku,“ mladý irský gangster měl dost slušné povědomí o tom, že historie je učitelkou života. „Očekával jsem ale, že přesně v tomhle Chamberlainovském duchu se někdo z té vaší subkultury rozhodne pana Harryho Pottera předat Voldemortovi jako gesto dobré vůle nebo prostě ze strachu. Protože je pohodlnější udat hrdinu, než být sám statečný…“
Rufus Brousek trochu vztekle zafuněl. Bylo nepříjemné, jak ten mladý irský mudla trefil hřebíček na hlavičku. Oficiálním důvodem pro přeřazení Dolores Umbridgeové mezi dozorkyně v Azkabanu bylo sice její provinění spočívající v poštvání mozkomorů na Harryho Pottera, ale podle zpráv od donašečů to byla právě Umbridgeová, kdo byl hlavou skupiny zaměstnanců z Ministerstva Kouzel, která měla právě tohle v úmyslu…
„Je mi to skoro líto, ale MY PROSTĚ NENECHÁVÁME MUDLY, ABY SI NA KOUZELNÍKY PAMATOVALI!“ řekl.
„V takovém případě vás budu muset s jistou lítostí neutralizovat, tedy zlikvidovat,“ zkonstatoval Artemis. „Když obě Ministerstva přijdou najednou o své ministry i o takový počet bystrozorů, tak než se stačí zkonsolidovat, magicky nenadaní využijí technických prostředků, které jim dodají továrny Fowl Industries. Ty uživatelům pomohou prohlédnout maskovací a matoucí kouzla a některé budou sloužit i jako celkem spolehlivá ochrana proti útoku magickými prostředky. Tajné služby vás zlikvidují, abyste pro ně nepředstavovali konkurenci. Mladé čaroděje pochytají a dílem rovněž zlikvidují, dílem donutí pracovat právě pro tajné služby. Mágové jsou svým způsobem parazitní životní forma. Žijí sice mezi magicky nenadanými, závisí na nich nákupem třeba potravin, ale osobují si privilegium nebýt proti nim postižitelní. Magicky nenadaní se nemohou u soudu domáhat potrestání magicky nadaných viníků…“
„Nebude nutné ani fyzicky vás zlikvidovat,“ ozval se trochu nečekaně Risk Chaluha, který zrušil svou neviditelnost. „My vás můžeme přesunout, pozměníme vaši paměť i vhled. Z vás zbude jen podivný kmen lesních lidí v Nové Guinei. Není mezi vámi mnoho žen, takže si chybějící opatříte způsobem obvyklým v okolí. Během jedné, nejvýš dvou generací se celá vaše čaromoc scvrkne na předvídání počasí a povídání si se zvířaty. My, svobodní skřítkové z Daoine Sídhe, nedovolíme, aby čarodějové blátivých uškodili Artemisovi Fowlovi, který je naším spojencem.“
Někteří lidé dají na dobře míněné rady a varování, někteří se dokáží poučit ze špatného osudu jiných a pak ještě existují také takoví, kteří se na ten elektrický ohradník musí vymočit osobně…
„Přeci si nenecháme diktovat nějakým mudlou a jeho podvřesáky!“ zaječel mladý Jenkins a vytáhl hůlku.
Než s ní stačil cokoli udělat, automatika obrany domu zaznamenala zakázaný předmět v jeho ruce a následný výboj z Neutrina 2000 ho uvedl do hlubokého bezvědomí.
„Hermiono, byla bys prosím tak laskava a probudila z bezvědomí ty omráčené,“ poprosil Artemis. „Bude se nám tak lépe vyjednávat.“
„Páni ministři, budete se muset připravit na to, že váš svět se poněkud změní,“ ozval se kentaur a stáhl ze sebe kamfolii. „ Já jsem Klusák, je to hlavně moje technika, která rozhodla celou tuhle záležitost. Technika blátivých je sice dost pozadu za naší, ale i tak máte před sebou třicet, nanejvýš padesát let, než vynaleznou prostředky pronikající vašimi ochrannými kouzly sami. Pokud se nedohodneme, stále je tu možnost, že dceřinné společnosti Fowl Industries tento handicap vyrovnají ihned.“
„Dnešní války se vedou hlavně informacemi,“ ujistil čaroděje Fowl junior. „A i když možná dokážete zabránit, aby povědomí o vás prosáklo od novin a do televize, nevěřím, že byste byli schopní uhlídat internet. Zprávám na něm sice nikdo moc nevěří, ale když vyzkoušet ty informace bude tak snadné, kdo odolá…“
Hermiona obešla omráčené kouzelníky a probudila je kouzlem: „Enervate!“
Jenkins se začal rozčilovat, ale Brousek ho umlčel rázným:
„Neblábolte Jenkinsi, blábolením se zbytečně vysilujete!“
Dřišťál Gersol, léčitel zásahovky se rovněž zviditelnil a začal se věnovat bystrozorovi zraněnému výbuchem nášlapné miny. Byla to klasická jugoslávská ‘paštěka‘, malá mina v plastovém obalu, určená k mrzačení, nikoli k zabíjení.
„Chyťte ho a pevně ho držte!“ přikázal dvěma dalším bystrozorům.
Očistil ránu od příliš zdevastované tkáně a přiložil odtržený kus chodidla na místo. Vložil prsty do rány.
„HOJ!“ přikázal.
Zraněný bystrozor i oba jeho kolegové cítili odliv magické síly. Vzápětí uviděli spoustu modrých jisker, které se zanořily do nohy a Paedric O’Flannagan sebou začal mlátit, koulet očima a nesrozumitelně řvát v několika jazycích. Současně ale viděli také to, jak se utržený kus chodidla připojuje a přirůstá, nová tkáň má sice charakter jizvy, ale už staré a zklidnělé…
„Spektakulární ukázka skřítčí magické moci!“ ocenil léčení Brousek. „Přesto děkujeme za pomoc.“
Ministr se chvíli rozmýšlel.
„Jaký je tedy váš návrh na řešení téhle patové situace?“ obrátil se na Artemise.
„Napíšu pro vás projev pro tiskovou konferenci. Ten by měl většinu posluchačů i čtenářů přesvědčit o tom, že by bylo nejužitečnější věci ponechat tak, jak jsou. Vy začnete připravovat čarodějnou veřejnost na to, že se bude s nemagickou většinou časem muset nějak rozumně dohodnout, stejně jako se svobodnými skřítky. Dál sestříhám záznam z bezpečnostních kamer ve Fowl Manor tak, aby to vypadalo, že váš příchod napomohl vyřešit celou situaci. Podíl pana Pottera nebude možné vynechat a ani příliš umenšit, ale mohl byste ho naopak využít, když vyhlásíte, že celá čtveřice v patřičný čas nastoupí do bystrozorských kurzů, aby rozšířila jejich řady…“
„Ale Artemisi, vždyť oni nic…“ Ron se rozhořčil, když viděl, že by se měli o zásluhy dělit.
„Rone, myslím teď na budoucnost!“ přerušil ho mladý Ir. „Tebe možná zaměstnají tví bratři, ale Harryho nebude chtít kromě bystrozorů zaměstnat nikdo. Všichni se budou cítit provinile, takže nebudou chtít, aby jim pořád připomínal vlastní neschopnost a zbabělost. Pokud se stane ministrem někdo jiný, než Rufus Brousek, bude se obávat jeho přílišné popularity, takže Harry v té době už bude muset být dobře ‘zavedeným‘ bystrozorem, aby nepřišel o práci při nějaké ‘nutné reorganizaci úřadu‘. Přece bys nechtěl, aby časem degradoval na otrapu, který v hospodě za dalšího frťana ohnivé whisky vypráví historku, jak zamordoval Voldemorta…“
Bylo vidět, jak se Brousek usmál pod fousy. Tohle se mu celkem zamlouvalo…
„Dobrá, na tohle si tedy můžeme plácnout, pane Fowle,“ řekl až nečekaně ochotně. „Kolik by ale měla činit vaše odměna?“
„Viděl bych to na osmdesát tisíc galeonů, polovinu teď předem, druhou polovinu po tiskové konferenci, podle toho, jak dopadneme. Samozřejmě svolení ke vstupu na Příčnou ulici. Založení účtu a trezoru u Gringottů si asi s dostatkem zlata budu moct vyřídit i sám… “
„Koho uvedete jako výkonnou složku, Brity nebo Iry?“ zeptal se ho O’Manion.
„To bude záležet na zlatém pravidle,“ odpověděl Artemis. Na nechápavý pohled dodal: „Kdo má zlato, ten určuje pravidla…“
„Polovinu dá můj úřad,“ rozhodl irský ministr. „Přizpůsobte tomu prosím jak sestřih záznamu, tak texty projevů pro nás oba. Pokud dovolíte, můj tajemník dojde do banky pro náš ‘příspěvek‘…“
Vypsal dopis pro dublinskou pobočku Gringottovy banky. Rufus Brousek rovněž vytáhnul pergamen a brk. Pak se usmál:
„Na zapečetění budeme oba potřebovat hůlky…“
Artemis se sklonil k mikrofonu a zadal do něj pár pokynů v gnómštině. Pak lehce pokývl hlavou.
„My vám můžeme poskytnout pomoc, kterou teď zatraceně potřebujete,“ ozval se Risk Chaluha. „Totiž logistickou a palebnou podporu při následných dočišťovacích operacích. Pokud mohu navrhnout budoucí postup, bylo by nejlepší současný stav utajit, podle Klusákových skopů můžeme najít všechna očarovaná místa v Británii a tam prověřit každého přítomného. My sice můžeme přijít jen tam, kam nás blátiví pozvou, ale mělo by platit i pozvání od zasahujících bystrozorů…“
Na tohle se Rufus Brousek díval zaujatě, i jemu musela být jasná výhoda přesunu prostředky nezachytitelnými magií ani prostým sledováním. Zapečetil dopis.
„WEASLEYI!“ zahulákal.
Ron i Ginny sebou škubli, ale Percy, kterému to patřilo, neváhal a s výrazem: ‘Vždy připraven!‘ očekával své instrukce. Ministr se trochu zamračil a podal mu zapečetěný dopis. Všichni viděli, že má v rukou ještě jeden, malý, jako by ho měl dopravovat pták.
„Vemte si dva bystrozory jako tělesnou stráž!“ přikazoval. „Ponesete mi sem od Gringottů sedmnáct tisíc galeonů. Tři tisíce jste už dostal, berte to jako první splátku,“ zamračil se na Artemise. „Máte tu někdo sovu?!“ zeptal se ‘do pléna‘ bystrozorů.
„V autě,“ konstatoval jeden z Irů a odběhl.
„Pošlu sovu McGonagallové,“ vysvětlil Brousek. „Nechám tady dva bystrozory, tedy pokud mi Diarmuid ‘nepůjčí‘ dva své vlastní, když vás budou chránit na půdě Irské Republiky. Přesto bych chtěl, aby tu byl nějaký schopný dospělý kouzelník, který nebude přímo spojený s žádným ministerstvem, na kterého bude možné v případě potřeby pro veřejnost hodit odpovědnost za další události, teď po Voldemortově smrti.“
Chvíli se ještě dohadovali, nakonec byla ještě dekapitována i Snapeova mrtvola, aby bylo možné na tiskové konferenci demonstrovat, že porážka Smrtijedů je úplná. Kompotované hlavy zmizely v bezedném pytli jednoho z bystrozorů. Zbytky mrtvol čarodějů, s výjimkou Alastora Moodyho, bystrozorové bez velké piety odstranili redukčními kletbami, oba mrtvé skřítky si odnesli policisté z LEPREko a zbývalo odstranit ještě ostatky Opal Koboi a jejích společníků. Přinesli rovněž velitele Arka Soola, nalezeného v chodbě domu ve stavu, kdy mozek byl po příliš dlouhou dobu bez přístupu kyslíku. Léčitel nad ním mohl jen pokrčit rameny…
Vtom zablikala kontrolka na recepčním pultu a na jedné z obrazovek se objevila příjezdová cesta, po které se blížil Bentley s Artemisovými rodiči a Julií Butlerovou.
„Ti teď přeci ještě neměli dorazit!“ namítal Artemis trochu zbytečně.
„Pane Fowle, jestli dovolíte, tohle bychom mohli za vás vyřídit my, na výraz dobré vůle, jako doplňkovou službu v našem obchodu,“ usmál se O’Manion.
Pokynul dvěma bystrozorům, kteří vyšli ven spolu s Butlerem a Artemisem.
„Dobrý den, paní a pane Fowlovi,“ pozdravil jeden z nich příchozí a ukázal odznak Sciathán Fianóglach an Airm, armádní tajné služby. Pohyb hůlkou zakryl právě manipulací s odznakem.
„Omlouváme se, ale museli jsme využít vaší rezidenci při společné operaci k dopadení nebezpečné skupiny teroristů,“ dodal druhý, který ukázal odznak An Garda Síochána – Strážců Míru, policejní tajné služby. „Váš zaměstnanec pan Butler byl bohužel terčem zájmu několika extrémně nebezpečných individuí a proto jsme se s ním a s vaším synem dohodli na jejich likvidaci.“
„Já jsem z MI-pět ,“ tvrdil jeden z Britů a nenápadně mávl hůlkou. „Protože tady oficiálně nejsem, průkaz vám ukazovat nebudu. Uvítali bychom, kdybyste do budoucna o naší přítomnosti zde pomlčeli, oficiální doba pro odtajnění, jak jistě víte, je padesát let, možná bude možné hovořit i trochu dříve. Co vám ale můžeme sdělit je, že váš syn se zachoval jako hrdina, stejně, jako pan Butler. Škody, které zde vznikly, podle možností opravíme v nejbližší době a poskytneme vám finanční satisfakci za způsobené problémy.“
„Dobrá, jsou nějací mrtví?“ zeptal se Artemis Fowl starší.
„Bohužel, kromě teroristů zemřel rovněž pan Alastor Moody, náš kolega,“ odpověděl bystrozor.
„To je mi opravdu líto,“ Artemis starší zadržel napřaženou rukou Julii, která se chystala už už vtrhnout dovnitř. „Můžeme si zajít dovnitř pro věci, nebo je tam ještě nebezpečno?“
„Jestli dovolíte, z čistě bezpečnostních důvodů půjdu s vámi,“ řekl na to bystrozor.
Rodiče se zdrželi sotva dvě hodiny a zas vyrazili pryč, jen otec rozcuchal Artemisovi vlasy se slovy:
„Jsem na tebe hrdý Arty, že jsi se rozhodl zlepšovat tento svět a být hrdinou!“
„Mohu vás ubezpečit, že bez těchhle lidí bude svět určitě aspoň o malinko lepší,“ ujistil Artemise staršího jeden z bystrozorů.
*
Když Artemis obdržel svých třicet sedm tisíc galeonů, podal dvacet tisíc Harrymu.
„Teď máš po ruce dost peněz, abys mi mohl vyplatit smluvených osm tisíc. Když zbytek rozdělíš mezi vás čtyři, v nejhorším z toho do začátku nějak vyžijete, jak ty s Ginny, tak Ron s Hermionou…“
*
Krátce po soumraku skoro současně přistála motorka s profesorkou McGonagallovou a Hagridem, spolu s Percym doprovázeným dvěma bystrozory, nesoucím naditý pytel a se skřítčím transportérem, ze kterého vystoupila generálka Viniája.
„Nemáme moc času!“ zahartusila generálka. „Až budete sepisovat hlášení, osud Arka Soola popíšete jako porušení bezpečnostních pravidel LEPREko, jako hloupou nehodu. Nechci, aby z toho debila někdo dělal hrdinnou oběť, nejmíň ze všeho jeho rodina. Klusáku, váš transportér nám poslouží jako létající velitelské stanoviště, je nejlíp vybavený monitory skopů a vysílačkami. Risku, dokud Rada nerozhodne jinak, jste pověřen hodnostní velitele. Myrto, vzhledem k tomu, že panuje výjimečný stav, povolávám vás zpět k policii do hodnosti majora LEPREko. Až bude výjimečný stav ukončen, můžete si znovu podat žádost o rezignaci.“
„Ale já mám odpovědnost za svou detektivní kancelář a za svého společníka…“
„Pokud bude pan Fowl tak laskav, mohl by se prozatím ujmout toho zatraceného zločince Slámy Hraboše, stejně pro něj oba dost často děláte,“ odtušila generálka. „Máte povinnosti ke všem skřítkům a ty jsou důležitější, než nějaké vaše pátrání po ztracených papučích…“
Na to, že byla generálka jen o pár centimetrů vyšší, než metr, momentálně se zdálo, že převyšuje i oba trochu zkoprnělé ministry.
„Chcete se taky účastnit na tomhle bále?!“ zeptala se irského ministra. „Pokud ano, dejte svým lidem pokyn, aby se rozdělili do těchhle tří transportérů, stejně jako lidi od pana Brouska,“ ušklíbla se na jeho britského kolegu. „Neměli bychom být venku po rozbřesku a máme před sebou propátrání celé Velké Británie. Myrto, vy poletíte ze severovýchodu, Klusák vám hodí záběry ze skopů a vy budete s těmi blátivými probírat podezřelá místa. Risku, vy poletíte ze severu, ty, Dřemlíku, poletíš z jihozápadu,“ pověřila svého pilota. „Páni mistrové se budou muset spokojit s mou a Klusákovo společností. Pochopitelně, budeme potřebovat přiměřenou tělesnou stráž.“
Po chvíli všechny čtyři maskované skřítčí letouny zmizely směrem na východ…