3. Harry, Řád a Vánoce
Tonksová si na řád zvykla rychle. Zasvětili jí do plánu, který znali všichni. Zapojila se do hlídek jak jen to šlo. Hlídkovali na několika místech, takže byla pokaždé jinde. S řádem jakoby našla svůj chybějící život. Po práci se už nenudila. O zábavu měla postaráno.
Na prázdniny do řádu přijeli i děti Weasleyů. Fred a George, vždy plní šprýmů, Ron, nejlepší Harryho kamarád a Ginny, jediná dcera. Pár dní poté přijela i Hermiona. Všichni si Tonksovou rychle oblíbili, tak jako ona je. V půli prázdnin se přihlásila k Harryho doprovodu. K Harrymu se přemístili. Šla mu pomoci s balením a potom letěli na košťatech až do Londýna. Cesta proběhla v klidu. Hned jak přišli začala porada. Tonksová se postupně mnohem lépe seznámila s Harrym a musela uznat, že na to co ten kluk prožil, je moc fajn.
Prázdniny uběhli jako voda a děti odjížděli do Bradavic. Jak ráda by se tam zase vrátila. S Molly a Siriem odvedli Harryho bezpečně na nádraží. Od toho incidentu v červnu se noviny pustili do odporné kampaně proti Harrymu a Brumbálovi. Každý den tam o nich byla nějaké zmínka. Ač by to ráda kritizovala, nemohla. Věděla moc dobře, že na ministerstvu nikdo nesmí vědět, že je na straně Brumbála. Byla přece členkou nelegálního řádu.
Popletal si teď na ministerstvu dával hodně velký pozor. Sebemenší náznak by znamenal konec její kariéry, ne-li Azkaban. Aby měl Popletal větší moc nad Bradavicemi, poslal tam Umbridgeovou. Tonksová ji znala. Vždy, když ji viděla vzpomněla si, jak je tahle ženská podobná ropuše. Nesnášela ji. Většina služeb se teď týkala ministerstva. Hlídali odbor záhad, aby se tam nedostal nikdo ze smrtijedů. Jak řekl Sirius Harrymu: Nějakou zbraň, něco, co posledně neměl. Byla to věštba, která se týkala Harryho a Voldemorta. Každý byl zvědavý, co v ní asi je. Nedávno na hlídce chytli Sturgise. Nikdo z řádu nepochopil co se stalo. Byl vždy opatrný a měl neviditelný plášť. V novinách bylo, že ho chytili, když se pokoušel dostat do dveří k přísně utajeným prostorám. Dostal za to šest měsíců v Azkabanu.
Měsíce pomalu utíkali a přiblížili se Vánoce. Pár dní před svátky se stalo něco hodně divného. Harrymu se zdál sen, že je had a pokousal Artura. Naštěstí to šel říct Brumbálovi, který rychle podnikl patřičné kroky. Všechny Weasleyovi poslal i s Harrym na ústředí. Molly jim ráno přišla říct, jak to s ním vypadá. Kousnutí se nechtělo zahojit. Ten had musel mít ve svých zubech nějaký speciální jed. Tonksová, ještě s několika členy dělala několikrát doprovod, když šli navštívit Artura k Mungovi. Artur se naštěstí během pár dnů uzdravil a pustili ho domů.
Tonksová strávila vánoce na Grimmauldově náměstí. Bylo to po dlouhé době, kdy je neslavila sama. Samozřejmě, že nechybělo obvyklé vánoční nakupování. Molly koupila novou kuchařku, Arturovi knížku o mudlovských věcech, Siriusovi knížku Rady do domácnosti, Remusovi krásný kaštanový svetr, Harrymu knížku k obraně do jeho kroužku BA a zbylým Weasleyovým dětem různé knížky podle zájmu. Vánoce probíhali velmi klidně.
Siriusovi se moc líbila ta kniha. „Nymfadoro, proč jsem já nemohl dostat svetr a Remus tu knížku? K němu by šla líp.“
„Neříkej mi tak. Myslím, že Remus se v domácnosti vyzná líp než ty. A navíc tobě by ten svetr neladil k očím. Zato Removi jo.“
„Tss, odkdy víš jaké má Remus oči, co?“
Tonksová se pousmála. „Kdybys nebyl má rodina, řekla bych, že na něj žárlíš.“
„Mám snad na co?“ Zkoumavě ji pozoroval.
„No, já nevím…“
„Tonksová, prosím tě nech toho, jinak se tu na mě bezdůvodně vrhne.“ Ozval se Remus.
„Promiň Remusi, ale baví mě ho provokovat.“ Odpověděla a hodila po něm milý úsměv.
Remus z ní byl velmi zmatený. Mohla k němu cítít to, co on k ní?