7.Vánoce

22.04.2012 14:24

Bylo 22. a Nick už tu byl deset dní. Stále jsem se snažila být v něčí společnosti. Matta, Viv nebo Loli, Toma , Nathana jen abych nebyla sama a nepotkala Nicka. Jednou se mi to stalo a už to nechci znovu riskovat. Čert ví jak by reagoval pak.

Tehdy jsem šla do kuchyně a on přišel za mnou. Byl neodbytný, otevřeně mě sváděl a když jsem odmítla jeho návrhy tak byl v jeho očích hněv naštěstí tam přišla Viv a zachránila mne.

Mělo to, ale i pozitivní stránku. Poznala jsem Rae. Jednou mne moje snaha zahnala do knihovny, nemohla jsem nikoho najít. Seděl tam Rae a četl si.

„Promiň,....nebudu rušit...........můžu tu zůstat?“ koktala jsem.

„Samozdřejmě a nerušíš“ nesměle se usmál, “ můžem si povídat jestli chceš?“ Byl rozpačitý.

Chvíli jsme si povídali a potom dvě hodiny hráli scrabble. Smáli se a hledali jsme po slovníkách jestli existuje to či ono slovo. Já spadla z žebříku když jsem lezla pro slovník, Rae mne chytil do náruče bylo v ní příjemně a přišlo mi, že jemu to taky nevadilo mě totiž né. Byla to příjemná změna oproti nevraživosti a netečnosti předtím. Zjistila jsem, že Rae je nejen nádherný muž, ano muž ke klukovi měl daleko, ale i příjemný a zábavný společník. Ten den se náš vztah změnil, já tehdy netušila jsem jak moc.Za těch pár dní jsem si jeho společnost užila ještě několikrát, ale už jsme nikdy nebyli sami.Nick se omluvil a poprosil mne zda bych na jeho nevhodné chování mohla zapomenout. Vypadalo to, že to myslí vážně a tak jsem souhlasila. Byl potom jak vyměněný. Galantní, pozorný, pravý gentlmen.

„Tak mládeži nasedat jedem pro stromek“ zavelel dnes po obědě jedla jsem zas jen já táta.

„Všichni?“ ujistila jsem se.

„Všichni!“

Rae vzal do auta Lolu, Toma a Nicka, já, Nath jsme jeli s tátou a Viv.Jen jsem si říkala proč vozík když stromek může dát na střechu. Mělo mi dojít,že nepůjde o žádný stromeček. Kluci vybrali skoro čtyřmetrovou

jedli. Chtěli ji postavit v hale , ale povedlo se nám (holkám) ukecat je,že v knihovně jí to bude slušet víc.

Měla jsem nápad a teď byla ta nej doba ho uskutečnit.

„Tati“

„Ano“

„Myslíš, že bychom mohli mít vánoce jako u nás doma?“

„Jasmíno to je skvělý nápad. Bude změna.“ nadchl se.

„Hej! Poslouchejte všichni. Letos má přípravy na vánoce na pokyn Jasmína. Budou tradiční české vánoce!“ oznámil.

„Jú a co máme dělat?“ byla dychtivá Lola.

„No … asi půjdem nejdřív zjistit co máme a co nám chybí“

„Jde se na to!!“ zavelela.

S Lolou jsme daly do kupy ozdoby a kluci dostali za úkol sehnat jablíčka a ořechy. Tak se povedlo mít ve Štědrý den vše nachystané.

Ráno jsme začaly zdobyt strom, měla tam být jen jablka, ořechy, slaměné ozdoby a malinké bílé kuličky (světýlka) až teď mi došlo na co jsem zapoměla. Hvězda!!!

„No Jas hvězda to sice není, ale je to rodinná památka.“ zachraňoval mě táta a přinesl nádherného dřevěného andílky zdobeného barevnými sklíčky a barvami. Lola rozvěsila po všech místnostech hradu cesmínu a jmelí. Cukroví jsme měli jak pro regiment. Lola totiž s Viv propadly pečení. Ještě, že mi mamka poslala recepty.Rae mi nabídl pomoc při přípravě večeře, ale nakonec jsem nedělala skoro nic, přidal se totiž i Nick a tak byla sranda dívat se jak se ti dva předvádějí a předhánějí.

Večeře byla skvělá všichni jsme byli pohromadě.Sice toho nikdo moc nesnědl, ale to nevadilo, byla jsem zvyklá.Krájeli jsme jablka, pouštěli lodičky po vodě a povídali si, prostě idyla. Nevím jak, ale najednou zazvonil zvon a stromek se rozzářil. Pod ním bylo neskutečné množství balíčků.

„WOW!“ vydechla jsem.

„Tak začni!“ řekl mi táta, „Jsi nejmladší a tomu přísluší nám starším posloužit a dárky roznést.“ memtoroval.

„To tu budem do rána.“ vzdechla jsem.

Nastalo všeobecné veselí , šustění papíru a výbuchy smíchu protože Lola popletla jmenovky a tak Tom dostal růžové tričko velikosti S, Nathan lodičky na vysokém podpadku, Viv rybářské náčiní, Matt výbavu na motorku(byla pro Nicka), já trekové boty velikost 48 a nejhůř dopadl Rae ten si rozbalil úžasný krajkový korzet a tanga v černočervené barvě. Skončili jsme až někdy po půlnoci. Byly to ty nejúžasnější vánoce co jsem prožila.

Odcházela jsem s Mattem a Viv když jsme šli kolem kuchyně odpojila jsem se.“Mám žízeň“ vysvětlila jsem, “dojdu sama. Dobrou noc!“

Šla jsem ztichlým hradem se sklenicí vody a okolní klid a uvolněná atmosféra byla moc příjemná.

„Jasmíno!“ přede mnou stál Rae. Byl přesně ve dveřích ke schodišti do věže.

„Rae co tu děláš?“ překvapil mne ale byla jsem ráda že tu je.

„Chtěl jsem ti něco dát. Já ….....“ byl v rozpacích.

„Něco na cos zapoměl?“ snažila jsem se mu pomoci.

„Ne, chtěl jsem ti to dát osobně. Je to maličkost.“ vyhrkl a podal mi drobnou krabičku.

Otevřela jsem ji. Ve vnitř ležel nádherný a určitě starožitný hřebínek do vlasů. Stříbrný, zdobený složitým vzorem představující květy. Modré květy chrpy.

„Ach! Rae ten je nádherný! Děkuji!“ zvedla jsem oči.

Vypadal jako by se mu ulevilo. Nevím proč, ale cosi v jeho očích a mém srdci mne nutilo to udělat. Stoupla jsem si na špičky a políbila ho. Jen lehce, ale účinek toho doteku na mne byl zničující.Rychle jsem se otočila a vyběhla na horu do pokoje. Zabouchla dveře a opřela se zády o ně. Co to bylo? Když se naše rty dotkly bylo to jak malý nuklearní výbuch, horko se mi rozlilo po celém těle a srdce svými údery hrozilo rozbít zeď která ho chrání.

Dost!! Je to můj bratr a nic jiného rozkazovala jsem si.

Ráno mne budila Viv. „ Vstávej ospalče, musíte za chvilku vyrazit!“

Letadlo!!!

Vždyť jsem si nařizovala budík!!

Rychle jsem se oblékla a v duchu děkovala Viv, že mne donutila zabalit už předevčírem.

V hale byla nastoupena celá rodina, aby se se mnou rozloučila. Jela jsem jen s tátou.

„Jé víš kde stojíš?!“ vykřikla najednou Lola.Nechápavě jsem se na ní podívala a zjistila, že kouká někam nad moji hlavu. Bože ať tam není !!!! Bylo, přímo nad sebou jsem měla jmelí!

„To chce pusu“ usmál se Tom a lehce nme políbil na tvář. Kéž by to tak udělali i ostatní. Marná snaha!

„Tak se brzy vrať sestřičko!“ objal mne Nath a dal mi opatrnou pusu na rty. Rozpačitě se usmál a pustil mne. „Neboj za chvilku jsem zpět.“ zašklebila jsem se na ně.

„Už se těším až tě budu vítat Míno!“ objal mne Nick, rozpačitost nikde. Sklonil hlavu a políbil mne, ne sice tak dravě jako poprvé, ale i tak jeho rty zůstaly na mých déle než bylo nutné. Čekala jsem, že mi to bude protivné, ale mě se to líbilo!

„Budeš mi chybět!“ zašeptal mi do ucha Rae,jemně se dotkl svými rty mé tváře a odtáhl se.

„Počkat to nebyla pusa a ona je pod jmelím!!“ rozčilovala se Lola, „Rae ty nechceš aby byla šťastná?“

Vzdychli jsme oba.Omluvně se na mne podíval „Promiň!“ řekl a přitiskl své rty na mé. Byla to zas jen chvilka , ale …........

Rychle jsem zamávala a utekla do auta.Tváře mi hořely a srdce mi bilo jako bych běžela maraton.

Rae (myšlenky)

Jde spát. Stále nevím jak jí svůj dárek předat a zda bych vůbec měl.

Asi před týdnem jsem v jednom malém starožitnictví objevil nádherný hřeben do vlasů. Jen co jsem ho uviděl, věděl jsem jak moc jí bude slušet. Jen jak jí ho dát? Nechtěl jsem aby ho dostala „anomyně“ pod stromeček, na to je pro mne příliš osobní. Nakonec jsem se rozhodl. Nechala Viv a Matta odejít samotné. Věděl jsem, že bude v křídle sama. Rodiče měli v úmyslu skočit si na lov. Počkám na ní u schodiště.

„Jasmíno!“ bože nevím jak na to.

„Rae co tu děláš?“ lekla se ale jen malinko.

„Chtěl jsem ti něco dát. Já ….....“ nevím jak dál.

„Něco na cos zapoměl?“ snažila se mi napovědět.

„Ne, chtěl jsem ti to dát osobně. Je to maličkost.“ dokončil jsem konečně větu.

„Ach! Rae ten je nádherný! Děkuji!“ Líbí se jí, to je skvělé!!

Dívám se na ní a její radost je pro mne tím nejkrásnějším dárkem dnešního večera.

Co to dělá? Postavila se na špičky a …........

Na kratinký okamžik se naše rty setkaly. Lehce se svými rty dotkla těch mých . Chutná jako jahody. Ztuhl jsem a uvažoval jestli se to opravdu stalo nebo to bylo jen mé přání. Než jsem stačil cokoli udělat odtáhla se a utekla nahoru do věže.

Co jsem udělal? Co asi! Tvé rty jsou ledové a tvrdé jako mramor. Muselo jí připadat, že líbá sochu. Nic moc!

Teprve teď jsem dostal ten nejkrásnější dárek svého života.

Loučení. Lola a ten její výmysl s jmelím. Nathan ja nadšený, je to jeho první příležitost jí políbit na ústa a nenechá si ji ujít.Nemůže být taktní jako Tom ?!!!

Nathanovi myšlenky jsou ještě fajn, ale za to Nick !!!! Nejraději bych ho …..

Už se jí sice omluvil, ale představy nezměnil.Byla první která mu řekla ne a to ho dráždilo. Zdá se že na ni jeho dar nepůsobí a tak se musel začít snažit jako každý jiný aby si ji naklonil.Teď se nemůže dočkat až ji políbí. Znovu!!! Mohl jsem to tušit, žádné bratrské objetí a políbení už vůbec né. Stále chce víc!

Rae takt hlavně takt. Víš jak utekla včera!

Políbil jsem ji na tvář, ale už když jsem se odkláněl , slyšel jsem myšlenky okolo. Hlasitě je řekla jen Lola , ale překvapilo mě , že s ní Viv souhlasí.

Nathan se tetelil blahem, že jsem ji nepolíbil a Nick se mi smál že mi chybí kuráž.

„Promiň“ lehce jsem se dotkl jejích růžových rtů a pocítil zas ten otřes v celém svém vědomí.

A byla pryč.

Fotografie použita dle Creative Commons SheldonPhotography  © 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode