Kapitola druhá - Snapeova koupel
18.01.2011 21:24
V pohodlných křeslech seděl celý Nebelvírský pátý ročník a napjatě očekával příchod své nové spolužačky. (Po pochodu nadávajícího Filche s kufrem neměli pochyb, že nová studentka přijde právě k nim.)
Najednou se ozvalo zavrzání dveří a do společenské místnosti vešla vysoká modrooká dívka s kaštanovými vlasy a na všechny se usmívala. „Ahoj, já jsem Lorean Devonová, ale radši mi říkejte Lory.“ oznámila klidně a znovu se na ně usmála. Všichni ji úsměv oplatili a začali se představovat. Jako poslední přišel na řadu Harry.
„Já jsem Harry. Harry Potter.“ představil se pobondovsku Harry a podal jí ruku.
„Tvé jméno už jsem někde slyšela, neznáme se odněkud?“ zeptal se Lory a stiskla mu nabízenou ruku.
„Myslím že ne.“ odvětil Harry a pousmál se. „Konečně mě někdo nezná.“ pomyslel si.
„Ty ho neznáš?!“ vyhrkla Parvati a vyvalila na ni oči. Lory se na ni nechápavě podívala.
„Měla bych?“ zeptal se poněkud zmateně a očima těkala z Harryho na Parvati. „Vždyť je to Harry Potter!“ vykřikla Levandule a div že jí nevypadly oči z důlku.
„To už jsem slyšela.“ konstatovala Lory a podívala se jí do očí.
„Ale vždyť on málem zabil Ty-víš-koho!“ vykřikla Parvati.
„To jako myslíš Voldemorta?“ zeptala se jako by nic Lory. Všichni kromě Harryho sebou trhli. Pak se Lory podívala na Harryho. „Myslím, že jsem o tobě už někde četla, nebo slyšela...“ řekla zamyšleně Lory a zahleděla se do stěny. „Každopádně mě těší.“ řekla a usmála se na něj.
„Co to tady máš?“ zeptal se Dean a ukázal na notebook ležící na stole.
„To je notebook.“ řekla Lory a při pohledu na jejich nechápavé obličeje se ušklíbla. Čerstvý přírůstek Nebelvíru to celé vysvětil, ale jedině Harry a Hermiona vypadali, že mají představu, jak to funguje. Všichni ostatníma to civěli jako eskymáci na opalovací krém. Asi po pěti minutách civění do blba se vzpamatovali a vychrlili na Lory spoustu otázek ohledně jejího příchodu a Snapeově knockoutu ve Velké síni. Lory jim to znovu celé převyprávěla a když skončila, zahnala je Hermiona do postele.
Druhý den ráno se všichni společně vydali na snídani. Cestou Lory všechno ukazovali a vysvětlovali. Mladé čarodějce z toho šla hlava kolem. Asi za půl hodiny se dostali do Velké síně, kde už byla shromážděna většina školy. Posadili se na svá místa a pustili se do jídla. Pak jim rozdali rozvrhy.
Druhý den ráno se všichni společně vydali na snídani. Cestou Lory všechno ukazovali a vysvětlovali. Mladé čarodějce z toho šla hlava kolem. Asi za půl hodiny se dostali do Velké síně, kde už byla shromážděna většina školy. Posadili se na svá místa a pustili se do jídla. Pak jim rozdali rozvrhy.
„Jakto, že máme v pondělí vždycky první lektvary se Zmijozelem a poslední jasnovidectví?!“ zavrčel Ron a naštvaně praštil s rozvrhem do tašky.
„Tak fajn, moje smrt přijde hned první hodinu.. No furt lepší než na ni čekat celý týden...“ pomyslela si Lory a zakousla se do topinky.
Po snídani se vrátili do Nebelvírské věže pro věci a vyrazili na lektvary. Cestou do chmurného sklepení všem klesla nálada. Všichni nebelvírští nesnášeli lektvary a hlavně jejich učitele. S naštvanými výrazy vešli do učebny a posadili se na svá místa.
Lory se trochu zmateně dívala po místnosti a uvažovala, kde si má sednout. Spasila ji až Hermiona, která jí pokynula k místu u stolu, kde seděla společně s Harrym a Ronem. Nová nebelvíranka se posadila a vytáhla si notebook. Spustila ho a zasunula do něj disketu s nápisem „lektvary.“ Hermiona ani Harry tomu nevěnovali zvláštní pozornost, ale Ron se z toho mohl pominout. Stále chrlil na Lory spoustu otázek a zvědavě si prohlížel nabíhající obrazovku. Najednou počítač pípnul a Parvati z toho málem dostala nervový šok. Lory jen hodila oči v sloup a pokračovala ve své práci.
Za okamžik byla hotová a spokojeně se usmála. Právě v tu chvíli se rozletěly dveře a dovnitř vrazil Snape. Provlál mezi lavicemi a silně při tom připomínal přerostlého netopýra. Došel ke katedře a přelétl si žáky tvrdým pohledem. Zarazil se u notebooku a probodl jeho majitelku ledovým pohledem. Pak začal vykládat látku. Všichni okamžitě popadli své brky a začali usilovně škrábat na pergameny poznámky.
Lory stále zírala na slavného antinebelvírského profesora a jen pohybovala prsty po klávesnici. Snape pochodoval mezi lavicemi a chrlil na studenty obrovské kvantum informací.
Lory stále zírala na slavného antinebelvírského profesora a jen pohybovala prsty po klávesnici. Snape pochodoval mezi lavicemi a chrlil na studenty obrovské kvantum informací.
„Vy si nepotřebujete dělat poznámky?“ zasyčel Lory za zády. Mladá čarodějka se na něj nechápavě otočila. „Ale já si je dělám.“ ohradila se a ukázala na obrazovku. Snape se sehnul a opravdu na svítící ploše bylo napsáno vše, co řekl.
Něco zavrčel a pokračoval ve výkladu.
Ještě několik minut jim diktoval účinky paralyzujícího lektvaru a naštvaně u toho pochodoval třídou. „Začněte.“ zavrčel a na tabuli se objevil postup. Lory si ho rychle opsala a chtěla se dát do díla. Podívala se po třídě a zarazila se.
Ještě několik minut jim diktoval účinky paralyzujícího lektvaru a naštvaně u toho pochodoval třídou. „Začněte.“ zavrčel a na tabuli se objevil postup. Lory si ho rychle opsala a chtěla se dát do díla. Podívala se po třídě a zarazila se.
„Proč nikdo nedělá?“ zašeptala Hermioně. „Bude zkoušet.“ řekla Hermiona koutkem úst a stále zírala na profesora lektvarů. „Slečno Devonová, pojďte k tabuli.“ řekl ledově Snape a podíval se jí do očí.
Lory se postavila a zašeptala: „Na nic nesahejte.“ Pak klidným krokem došla ke Snapeovi. Ten ji začal bombardovat spoustou otázek a Lory u na všechny odpověděla.
Najednou koutkem oka uviděla, jak se Ronova ruka nebezpečně přibližuje k jejímu počítači. Střelila po něm varovným pohledem, ale zrzek si jí nevšiml. Fascinovaně prstem přejížděl po klávesách a prohlížel si znaky na obrazovce. Snape se jí opět na něco zeptal. „Co prosím?“ „Co je to bezoár?“ zopakoval Snape a netvářil se dvakrát přátelsky.
Najednou koutkem oka uviděla, jak se Ronova ruka nebezpečně přibližuje k jejímu počítači. Střelila po něm varovným pohledem, ale zrzek si jí nevšiml. Fascinovaně prstem přejížděl po klávesách a prohlížel si znaky na obrazovce. Snape se jí opět na něco zeptal. „Co prosím?“ „Co je to bezoár?“ zopakoval Snape a netvářil se dvakrát přátelsky.
„Bezoár je...“
Najednou se ozvalo tiché zaskřípění houslí. Lory sebou trhla a podívala se na Rona. Ten si prohlížel scénku na obrazovce a opřel se přitom o klávesnici. Bohužel zmáčknul zrovna klávesu VOLUME +. Ozvaly se bubny a elektrická kytara.
„Do háje.“ zaklela Lory.
„I am, little bit of loneliness, little bit disregard, but..“ začal vyřvávat notebook. Všichni se zastavili uprostřed pohybu a zírali na černou krabici.
Lory byla u svého přístroje několika skoky. Rychle vypla hudbu a vytáhla Cdéčko. Schovala ho do tašky a zavrčela: „Na nic nešahej.“ Ron přikývl a nabyl odstínu přezrálého rajčete. Mladá čarodějka se podívala na nasupeného profesora lektvarů. „Tak za tohle mě promění v nějakou hnusnou potvoru a naloží si mě do láku.“ pomyslela si Lory a vyrazila zpátky k tabuli.
„Co to mělo znamenat?“ zasyčel Snape.
„Ron omylem spustil záznam z koncertu.“ špitla Lory a už si představovala svou láhev.
„Za vše vystoupení strhávám Nebelvíru deset bodů.“ zasyčel Snape a pokynul jí k lavici. Lory se posadila a pokusila se Rona zabít pohledem.
„Které části věty na nic nešahej jsi nerozuměl?“ zavrčela.
Ron ze sebe začal chrlit omluvy. Po několika minutách to Lory přestalo bavit a zarazila ho.
„Nech to být, ale příště mě poslechni.“ zašeptala a hodila do svého lektvaru nakrouhaný tymián.
Několik minut se ozývalo jen bublání kotlíků a šplouchání přísad. „LONGBOTTOME!“ zařval Snape a Neville málem vyletěl z kůže. „Okamžitě odstupte od toho kotlíku.“ zavrčel a zašmátral po hůlce. Ale dřív, než ji mohl vytáhnout, vyprskl mu Nevillův výtvor do obličeje. Profesor lektvarů teď vypadal, jako by vylezl z kanálu a taky tak smrděl. Mávnutím hůlky ze sebe sundal ten humus a rozhlédl se po třídě. Jeho pohled se zastavil na Lory, která mířila hůlkou na kotlík.
Několik minut se ozývalo jen bublání kotlíků a šplouchání přísad. „LONGBOTTOME!“ zařval Snape a Neville málem vyletěl z kůže. „Okamžitě odstupte od toho kotlíku.“ zavrčel a zašmátral po hůlce. Ale dřív, než ji mohl vytáhnout, vyprskl mu Nevillův výtvor do obličeje. Profesor lektvarů teď vypadal, jako by vylezl z kanálu a taky tak smrděl. Mávnutím hůlky ze sebe sundal ten humus a rozhlédl se po třídě. Jeho pohled se zastavil na Lory, která mířila hůlkou na kotlík.
„Já..já.“ koktala Lory.
„Slečno Devonová, mohla by jste mi to nějak vysvětlit?!“ zavrčel Snape.
„Chtěla jsem odstranit Nevillův lektvar dřív, než se něco stane.“ řekla popravdě Lory a sklonila hůlku.
„Právě jste si vysloužila školní trest. V osm se u mě hlaste.“ zasyčel a Lory přikývla. Najedou se ozvalo zvonění a všichni vypálili z učebny.
Zpráva o Snapeově koupeli se rozšířila jako lesní požár a za chvíli se nikdo nebavil o ničem jiném, než o jejich nové spolužačce. Všichni si ji oblíbili, tedy skoro všichni, byli tu i jedinci, kterým se nezamlouvala...
„Tak, co je na řadě teď?“ zeptala se Lory, která se už jakž takž vzpamatovala z původního šoku.
Zpráva o Snapeově koupeli se rozšířila jako lesní požár a za chvíli se nikdo nebavil o ničem jiném, než o jejich nové spolužačce. Všichni si ji oblíbili, tedy skoro všichni, byli tu i jedinci, kterým se nezamlouvala...
„Tak, co je na řadě teď?“ zeptala se Lory, která se už jakž takž vzpamatovala z původního šoku.
„Teď spíme.“ oznámil Ron a ušklíbl se.
„Co?“ vyhrkla Lory a překvapeně zamrkala.
„Máme Dějiny a profesor Binns má tak trochu nezáživný způsob výkladu, takže 99% žáků usne po pěti minutách.“ řekl Ron a usmál se na ni. Všichni čtyři se rozesmáli a zahli do učebny dějin. Posadili se na místa a vyčkávali.
Asi po pěti minutách vplul i duch profesora Binnse a začal jim přednášet a bojích mezi skřety v 18.st. Lory byla tuhá do deseti minut. Její slastný spánek neurvale přerušila až Hermiona, která ji vzbudila na další hodinu.
„A co teď?“ zeptala se Lory a protáhla se.
„Teď poodhalíme roušku budoucnosti..“ řekl zastřeným hlasem Ron. Lory se jen ušklíbla a spolu se svými novými přáteli vyrazila na po kamenných schodech až před pověstný stříbrný žebřík.
„Dáma první.“ řekl galantně Ron a mírně se uklonil. Lory se jen ušklíbla a vyšplhala nahoru. Octla se v kadidlem „provoněné“ místnosti a posadila se do jednoho z křesel. Během chvíle si k ní přisedli i kluci a začali si o něčem šuškat.
Za pár minut se odněkud vynořila Trelawneyová a začala jim rozdávat Sny na dlani.
Za pár minut se odněkud vynořila Trelawneyová a začala jim rozdávat Sny na dlani.
„Už je to tady.“ zašeptal Harry a pozoroval blížící se přízrak. Slavná vědma se na Harryho podívala uslzenýma očima a opět mu předpověděla blízkou smrt. Harry a Ron si vyměnili všeříkající pohled a když se k nim Trelawa otočila zády, div že se neudusili smíchy.
„Co je tady k smíchu?“ vyjela na ně Lory.
„Tohle mi předpovídá pořád.“ konstatoval Harry a usmál se na ni.
„Ale ona má vnitřní oko!“ namítla Lory.
„Ona tvrdí, že ho má.“ opravil ji Ron.
Lory si vše urovnala a po chvíli uznala, že asi mají pravdu. Po zbytek hodiny se marně pokoušeli přijít na to, proč se jim zdá, co se jim zdá. Konečně zazvonilo a všichni tři se vysoukali z učebny po žebříku dolů.
„Tak a teď na oběd.“ ohlásil Ron a mlsně se olíznul.
„Běžte napřed, ještě si musím něco zařídit.“ zavolala na ně Lory a zmizela v boční chodbě. Chvíli pomalu kráčela potemnělými chodbami a přemýšlela o večerním trestu. V krvi jí začal pulzovat vztek a aniž by si to uvědomovala. začala zrychlovat. Přestala vnímat okolí a zahnula za roh, kde si k její smůle zrovna něco četl Snape. Hodila ho na stěnu a aniž by si uvědomila, s kým má tu čest zavrčela: „Dávej bacha debile.“ a rychlým krokem proletěla chodbou. Snape se za ní překvapeně podíval, ale než stačil cokoli říct, zmizela. Lory si po několika chodbách uvědomila, kdo byl ten přízrak, kterému dala bodycheck. Zarazila se a nasucho polkla. „Tak za tohle mě rozkuchá.“ pomyslela si a rozběhla se k Nebelvírské věži...
Kapitola první – Nejneobvyklejší příchod - Kapitola třetí- Trest, útěk a trest