Přemyslovci
20.01.2011 01:27
- Přemyslovci byli jedinou původem českou panovnickou dynastii; po jejím vymření po meči vládli v českých zemích (s výjimkou Jiřího z Poděbrad) už jen panovníci z původně cizich rodů.
- Dynastie Přemyslovců byla první českou knížecí a královskou dynastií (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také jako králové polští (1300–1306) a uherští (1301–1305). Ve vedlejší (levobočné) opavské linii Přemyslovci vymřeli až roku 1521.
Původ dynastie
- Podle tradice, zachycené na přelomu 11. a 12. století v Kosmově Kronice Čechů, byl zakladatelem rodu Přemyslovců Přemysl Oráč, pocházející ze Stadic, kterého si vyvolila za manžela Krokova dcera Libuše (v té době ale Stadice ještě neexistovaly). Jejich následníky měli být dle pověstí Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Hostivítovým synem měl být první historicky doložený český kníže Bořivoj I., u nějž se dodnes spekuluje o původu.
Alternativní původ dynastie
- Existují i jiné teorie původu dynastie Přemyslovců. Jednou z možností je jejich moravský původ. Podle teorie L. Galušky, podporované také J. Zástěrou a P. Šimíkem, byl kníže Bořivoj synem moravského knížete Rostislava, přičemž tamní dynastie (Mojmírovci) mohla pocházet až od prvního slovanského vladaře Sáma, který je ztotožňován někdy také s Přemyslem jako zakladatelem státu.
Období vlády
- Přemyslovci v Čechách vládli nejméně 434 let (historicky doložení panovníci), na trůně se jich vystřídalo pravděpodobně 30, z toho sedm králů. Ke konci 10. století svedli Přemyslovci rozhodující boj o vrchní vládu nad Čechami s mocným rodem Slavníkovců, který skončil vyvražděním Slavníkovců na Libici 28. září 995. Otázka vztahů těchto dvou rodů je dodnes diskutovaná, Slavníkovci možná pro Přemyslovce nepředstavovali mocenskou hrozbu.
- V roce 1085 získal jako první z Přemyslovců královský titul Vratislav II., v roce 1158 se totéž podařilo i jeho vnukovi Vladislavovi II. Jednalo se ovšem jen o osobní nedědičný titul, který získali jako poctu a odměnu od císaře.
- Od 11. století sahala moc Přemyslovců trvale také na Moravu, kterou spravovala jejich moravská větev jako údělná knížata olomoucká, brněnská a znojemská. Znojemská větev poté vymřela jako první - její poslední představitel Konrád II. Ota se stal českým knížetem, zemřel ovšem už v roce 1191. Brněnská větev skončila s bratry údělníky Spytihněvem a Svatoplukem na přelomu 12. a 13. století. Posledním představitelem olomouckých Přemyslovců byl kaplan Sifrid, který zemřel v roce 1227. Poslední zprávy o vedlejší linii rodu, Děpolticích, mizí v roce 1247. 4. srpen 1306 vražda Václava III. v Olomouci, Václavovým skonem vymřela dynastie po meči.
Literatura
- Čornej, P., Čornejová, I., Rada, I., Vaníček, V.: Dějiny zemí koruny České I.
- Čornej, P. a kol.: Kdy, kde, proč a jak se to stalo v Českých dějinách.
- Frais, J.: Slavné prohry, slavná vítězství koruny České.
- Havránek, J., Horák, J., Stehlík, B.: Československé dějiny v datech.
- Hora, P.: Toulky českou minulostí 1.
- Hora, P.: Toulky českou minulostí 2.
- Zbraslavská kronika 1975.
- Žemlička, J.: Století posledních Přemyslovců.
Elektronická literatura