Přemyslovská dynastie – osobnosti = Bořivoj I.

* mezi 852 a 855, † mezi 888 a 891

            Historicky nejstarší panovník přemyslovských Čech, nikoliv celých Čech i když vládne v době kdy sjednocovací proces v zemi už z valné části proběhl. Jeden „státeček“ či kmenové území nás může v souvislosti s Bořivojem zajímat a to dnešní Mělnicko, tehdy Pšovsko. Nad soutokem Vltavy s Labem se vypíná „hrad“ Pšovanů. Snad pozdější Mělník. Odtud si prý kníže Bořivoj přivedl svoji manželku Ludmilu, dceru Slaviborovu, slovíčko prý se nedá vypustit jelikož neexistuje žádný záznam jež by to potvrdil nebo zcela vyvrátil.

            Kníže Bořivoj se údajně dožil 36 let a měl, opět údajně, šest dětí z toho 3 syny a stejný počet dcer. Víme ovšem jen o dvou historicky potvrzených synech: o Spytihněvovi a Vratislavovi.

            K roku 872 zaznívá v slabé ozvěně zpráva, že kníže jménem Gorivej – Bořivoj pomáhá Moravanům odrazit útok franckých vojsk. Jeli v této chvíli Bořivoj dočasným spojencem, anebo už podmaněným vazalem moravského knížete Svatopluka? Na tuto otázku nelze odpovědět jinak než snad, odpověď potvrzující nebo zcela vyvracující by byla bezpochyby chybná, jelikož nexistuje nic co by to potvrzovalo.

            Bořivojovým sídlem snad byl původně Levý Hradec zřejmě v této době nebyli jediný důležitým rodem v Čechách. Snad díky podpoře velkomoravských knížat, ale především postupným budováním mocenského postavení si ovšem získali pozici nejvýznamnější. Přemyslovci totiž ovládali středočeský prostor, který byl klíčový. Jediná dvě jistěji doložená mocenská centra známe jen z prostoru jižních a severozápadních Čech.. Přemyslovci

            Bořivoj přijal se svou ženou křest od arcibiskupa Metoděje. Datování křtu je problematické, nejčastěji se uvádí k roku 883. I když už předtím bylo v r. 845 pokřtěno 14 českých knížat (duces Boemanorum) na sněmu v bavorském Řezně (Regensburg), Bořivojova konverze se jeví jako skutečný počátek christianizace země. Křtem na Moravě čelil Bořivoj expanzivním snahám východofranských panovníků a bavorských biskupů. U příležitosti křtu také Bořivoj uznal Svatoplukovu svrchovanost nad svou doménou (tj. Pražskem a k němu později připojenými územími „Lučanů“ a „Lemuzů“).

            Přestože se jinak o Bořivojovi příliš jistého neví a jeho postava je zahalena tajemstvím, lze doložit jeho zakladatelskou činost. Nechal na Levém Hradci postavit první křesťanský kostel v Čechách, rotundu zasvěcenou svatému Klimentovi. Za jeho vlády se v Čechách začalo pomalu šířit křesťanství.

            Není přesně známo, kde byl Bořivoj pochován. Za místo jeho posledního odpočinku byl považován tzv. hrob K1 objevený pod podlahou nejstarší Václavovy rotundy sv. Víta. V poslední době se ale proti tomuto předpokladu postavilo několik historiků a archeologů. Ostatky muže z hrobu K1 jsou nyní uloženy v depozitáři Národního muzea.