Prolog
18.01.2011 20:37
Před tisíci lety, když Salazar Zmijozel navždy opustil Bradavickou školu čar a kouzel a velká čtyřka se jednou provždy rozpadla, stala se věc, o které se dějiny nezmiňují.
Po svém odchodu se Zmijozel rozhodl stát největším černokněžníkem všech dob. Odebral se tedy na své panství, kde spolu se svým oddaným přítelem Forellem Lenutem, dědicem nejčistokrevnějšího rodu světa, začal vylepšovat dávná umění čar a kouzel.
Stejně jako Zmijozel i Lenut pohrdal mudlovskými kříženci, ale narozdíl od svého přítele je nechtěl vyhladit, chtěl jim vládnout. Zmijozel byl ale neústupný, za každou cenu chtěl vymýtit nečisté kouzelníky a přesvědčil svého přítele, aby mu pomohl vyrobit zbraň na jejich zničení.
Po dvacet let oba pátrali po legendárním předmětu, ve kterém měla být ukryta moc dávných mágů, jenž vymysleli první kouzla. Pak jednoho dne našel Zmijozel to, co hledal - Hadí diamant. Kámen, který ukrýval moc, o jaké se žádnému smrtelníkovi ani nesnilo, dokázal zajistit nesmrtelnost, ale i zničit vše živé.
Zmijozel se snažil jeho sílu ovládnout a pozměnit tak, aby zničila všechny, v jejichž žilách koluje zároveň kouzelnická i mudlovská krev. Jednoho dne byl ale při pokusu o podvolení jeho moci vážně zraněn. Těsně před smrtí zaklel diamant tak, aby se ho mohl dotknout jen kouzelník s čistou krví a to buď jeho samotného, nebo krví Lenutovou. Pak pověřil svého oddaného přítele dokončením svého díla. Lenut se však moci Hadího diamantu bál. Nechal vykovat malou schránku, do které kámen uschoval a truhlu pak ukryl na svém sídle.
Uběhlo dvacet let a Lenutovi se splnil jeho sen, stal se králem Skotska, králem mudlů a několik let poté i králem Kouzelnické aliance. Po dlouhá léta vládnul tvrdou rukou a se svou ženou zplodil šest dětí.
Když pak přišel jeho čas, zavolal si všechny své potomky k sobě. Pověděl jim o Hadím diamantu a přikázal, aby mu jej přinesli. Trvalo jim několik dní, než se dostali k mocně chráněnému kameni. Přinesli jej svému otci a ten naposledy uchopivši svou hůlku, rozdělil diamant na sedm dílů. Šest jich zaklel do krve svých dětí a jeden ukryl do schránky. Zavolal si svého nejvěrnějšího sluhu a tajemství truhly navždy svázal s jeho rodem. Pak s vědomím, že moc kamene nebude nikdy zneužita, vydechl naposledy.
Jeho děti se však po smrti svého otce dohodly ještě na jedné věci…Když vymře rod jednoho z nich, přejde část kamene do dalšího Lenuta. Mysleli si, že tím zabrání, aby někdo ovládl moc kamene, netušili však, že za tisíc let zbyde už jen jeden Lenut...