Probrala jsem se v temné místnosti, kterou ozařoval pouze oheň a dvě magické louče u dveří. Třáskla jsem se zimou, přestože jsem byla zabalená do přikrývek. Místnost byla stroze zařízena. Všechno kolem bylo úhledně srovnáno. Tady to přece znám. Než jsem si stačila v hlavě srovnat,...
V pátek jsem si od McGonagallové vypůjčila její přenášedlo a zašla jsem přímo za Oxanou.
„Pojď máme nejvyšší čas,“ zašeptala nervózně. „Mám tam povolen vstup pouze na dvě hodiny. Musíš to do té doby stihnout, neboť pak se dveře automaticky znovu uzamknou.“
Na odboru záhad měl službu v...
Severusova prorocká slova na sebe nedala dlouho čekat. Druhý den ráno ještě před probuzením jsem zažila něco neočekávaného. V okamžiku, kdy jsem nehnutě ležela se zavřenýma očima na posteli a moje duše navracující se do mého těla už začala vnímat prostor mého pokoje, ale ještě nebyla plně s...
Cestovní tašku s pláštěm jsem si odložila dole v šatě a společně s Oxanou jsme vstoupily do sálu. Byla tam již celá řada čarodějů a čarodějek. Bylo zjevné, že každý se snažil vypadat co nejlépe, ale Oxanin slavnostní hábit zcela jednoznačně přitahoval pozornost kudy jsme šly. Oxanu ihned...
Do Velké síně jsem dorazila právě v okamžiku, kdy tam přicházeli i ostatní profesoři. „Mám radost, kolegyně, že se Vám už vede lépe,“ zahlaholil na mě Brumbál. Než jsem si stačila rozmyslet, jak to vlastně myslel, usedl vedle mě profesor Mort. „Letošní podzim je velmi náročný. Slyšel jsem,...
Omniapotencium značně pročistilo ve škole atmosféru. Jakoby najednou všichni měli lepší náladu, což bylo ještě umocněno blížícími se Vánoci. Severus na mě v hale už čekal.
„Čekáš dlouho?“ zeptala jsem se nic zlého netušíc.
„Přišla jsi už někdy někam včas?“ vyštěknul na mě místo pozdravu. Nejdřív...
Než jsem doběhla zpátky do svého pokoje, už jsem hořela nedočkavostí. V ruce jsem držela objemnou obálku pečlivě převázanou provázkem. Poslední vzkaz mého otce. Co to jen může být, že mi to sám tehdy nepředal. Když zemřel, už jsem nebyla malá. Bylo mi 22 let, tak proč jsem musela čekat téměř deset...
Večer, kdy mi Severus přinesl hojivou mast, patřil k nejkrásnějším v mém životě. Usnuli jsme spolu v objetí a já si přála, aby ta chvíle trvala věčně. Bohužel jsem však byla s tvrdou realitou konfrontována dříve, než jsem očekávala. Mohly být asi dvě hodiny ráno, když jsem ucítila, jak se Severus...